Článek
O oblíbeném herci je známo, že měl slabost pro něžné pohlaví. A on se tím nijak netajil: „Vždycky jsem byl a jsem na holky. Potřebuji to pro své psychické zdraví, pro svoji práci jako vzduch nebo slunce. Až budu jiný, budu už mrtvý,“ řekl o sobě tento gentleman a neuvěřitelně charismatický svůdník.
Miloš Kopecký byl ale především znamenitý herec. Největší popularitu mu přinesly filmové a televizní role nejrůznějších padouchů a všelijakých zhýralců. Sám to jednou komentoval: „Díky filmovým médiím jsem lump, intrikán a svůdník. Ale to je nedorozumění.“ Podle vlastních slov se mu hrálo nejlépe na divadelních prknech, kde exceloval mimo jiné jako Richard III., Harpagon v Lakomci či Higgins v Pygmalionu.
Kožešníkem se nestal
Miloš Kopecký (22. 8. 1922 – 16. 2. 1996) měl být kožešníkem stejně jako jeho otec - dokonce se jím i vyučil. Jenže v recitačním souboru Tvar přičichl k herectví a postupně u něj začínala vítězit láska k divadelnímu kumštu. Nakonec získal práci v divadle Větrník, ovšem nikoli jako herec. Obsluhoval tu gramofon a oponu. Jeho talent ale nezůstal bez povšimnutí, a tak ho režiséři začali postupně obsazovat.
Fenomenální Pan herec
Jeho feldkurát Katz ve filmu Osudy dobrého vojáka Švejka (1956) je nezapomenutelný. Hercův výkon v roli věčně opilého armádního kněze, který je zadlužený, kam se podívá, a v Boha nevěří, byl naprosto strhující. Kopecký zářil i v mnoha dalších snímcích - vzpomeňme například filmy Baron Prášil (1961), Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964), Bílá paní (1965), Svatby pana Voka (1970), Noc na Karlštejně (1973), Jak utopit doktora Mráčka (1975), Zítra to roztočíme, drahoušku…! (1976) či Adéla ještě nevečeřela (1977). Nicméně Kopeckého nejslavnější postavou byl doktor Štrosmajer v TV seriálu Nemocnice na kraji města (1977).
Na manželství nebyl připraven
O legendárním herci se také ví, že trpěl maniodepresivní psychózou, kterou zřejmě podědil po svém otci. Bolavou duši si léčil bohémským stylem života, v němž měly hlavní slovo ženy – kromě manželek měl i řadu milenek. Ženatý byl čtyřikrát, mj. i s kolegyní Stellou Zázvorkovou (†83), kterou si vzal krátce po válce. Na manželství ale nebyl připraven.
„Věrné milování, to věru nebyla píseň, která by Milošovi cokoli říkala,“ připomněla později Zázvorková exmanželovu posedlost ženami. Přestože se po roce rozvedli, zůstali dobrými kamarády a občas si bok po boku zahráli. Společně pak čelili i velké tragédii, když jejich dcera Jana Kateřina spáchala v 15 letech sebevraždu.
Vyšlo mu to až napočtvrté
Nejdéle, až do konce života – tedy přes třicet let – vydržel Kopecký se svou čtvrtou ženou, baletkou divadla ABC Janou Kopeckou, rozenou Křečkovou, se kterou měl dceru Barboru (51). Herec ve volném čase jezdil rád na chalupu poblíž jihočeské Křemže, miloval koně, hrál
šachy a zajímal se také o politiku.
Postupně ho ale začalo zrazovat zdraví – a ke konci života už nešlo jen o duševní chorobu. V roce 1989 mu totiž chirurgové museli odebrat skoro celý žaludek zasažený zhoubným nádorem. Oblíbený herec zemřel o sedm let později po krátkém pobytu v psychiatrické léčebně. Smrt pro něj byla vysvobozením.
