Článek
První role Antonína Hardta ve filmu Návštěva z oblak nese datum 1954. Jeho herecký život byl víc než pestrý. Stál dokonce u počátků vysílání Československé televize. Naposledy jsme ho mohli vidět během Štědrého večera v Ulici. Pro Super.cz zavzpomínal, čím vším si za ta léta v divadle i u filmu prošel.
Návštěvu z oblak natáčel režisér a profesor na FAMU Miloš Makovec (†80). „Hrál jsem v tom s Rudlou Jelínkem, jehož bratranec Vratislav Blažek (†47) napsal scénář. On po roce 1968 emigroval do Německa,“ začíná vyprávění vzpomínkou na scenáristu, který měl na svém kontě takové pecky, jako jsou muzikály Starci na Chmelu, Dáma na kolejích nebo Světáci.
Studenta načapal profesor Záhorský
Hardt (87) natáčel komedii po prvním ročníku na DAMU, což se tehdy při škole nesmělo. Tvůrci jim slíbili, že půjde jen o prázdniny.
„Pan profesor Makovec je nám udělal krásné, točilo se na severu v Žandově. Jak už to u filmu bývá, pokračovalo se ještě v listopadu. Já měl naštěstí báječného pana profesora Záhorského. A Bohoušek, jak jsme mu říkali, na nás dělal: Kluci, pssst!“
Okamžitě mu naskočí další film Nezlob, Kristino (1956), ve kterém se poznal s Karlem Högrem. Dělal u kouzelníka Františka Filipovského pomocníka. Točil pod vedením režiséra Vladimíra Čecha načerno v hostivařských ateliérech.
„Sedím v maskérně a najednou se vedle mě ozve: Tak co, Antoníne? A já uvidím Bohouška Záhorského. Začal jsem blekotat, že mě umluvili, že to bude jen na den... A on: Dobrý, dobrý, ty to neřekneš na mě a já na tebe. Nevěděl jsem, že v tom taky hraje.“
Oběť vrahů Stodolových
Poslední film Manželé Stodolovi natáčel loni s režisérem Petrem Hátlem. V tomto dramatu vytvořili s Miluší Hradskou (85) manželský pár, který si pověstní vrazi vytipují a zavraždí.
Původně hereckou dráhu začínal v Divadle československé armády, dnes Vinohradském, kam ho vzal starší spolužák z gymnázia. Jeho otec tam pracoval jako asistent režie a nápověda. Statoval a pak elévoval v roličkách, což ho přivedlo k divadlu.
Na Vinohradech se skamarádil s mladými herci, kteří začínali. Hrál třeba studenta v Janu Husovi, kde hlavní postavu ztvárnil Vladimír Šmeral (†78), s nímž po letech seděl v divadelní šatně.
Začal studovat DAMU v domnění, že půjde na Vinohrady. Nakonec po vysoké nastoupil do angažmá Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde účinkoval 14 let a užíval si krásné role.
Televizní premiéra
Jeho starším spolužákem na gymnáziu byl Ladislav Smoljak (†78), který jim na škole režíroval divadlo, sešli se i ve vinohradském divadle, kde také statoval. Později se Hardt stal režisérovým protagonistou. Poznal studenty z FAMU, spolupracoval i se začínajícím Milošem Formanem nebo s Janem Němcem, kterému hrál v absolventském filmu.
Nechyběl ani u začátků Československé televize, když měla studio v Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici. Při té příležitosti se seznámil s Danou Medřickou (†62), protože dostal roli kluka v Počestné holce podle Jeana-Paula Sartra, v níž představovala hlavní postavu Lizzii. „To byla jedna z mých televizních premiér,“ říká.
Ředitelem v karlínském divadle
Prožil téměř deset roků v Divadle na Vinohradech a poté ho přemluvili, aby vzal post ředitele Hudebního divadla v Karlíně. To ho nelákalo, o operetě měl ponětí jen, když v Budějovicích hrál menší činoherní roli v nějakém hudebním kuse.
„Přišlo mi specifické, tak jsem si řekl, že to zkusím třeba na dva roky. A nakonec z toho bylo téměř deset let.“ Po revoluci nastoupil do vedení HDK Zdeněk Pospíšil, kterému dělal náměstka. Působení v Karlíně zakončil jako činoherní herec a rád vzpomíná na pěkné role, které na jeho prknech ztvárnil.
Když Radoslav Brzobohatý (†79), založil divadlo, přišel za Hardtem s nabídkou. „Hele, dědku, já tam jsem sám starej. Pojď za mnou, ať si mám, s kým mezi těma mladejma povídat. Tak jsem šel k němu a zůstal dodneška.“
Slavní spolužáci
Moc rád se léta účastnil setkání spolužáků z DAMU, kdy s ním v ročníku studovali i budoucí režiséři: Antonín Moskalyk (†75), Ladislav Vymětal (†79) nebo Franek Chmiel (†85). „Jinak nás bylo v ročníku šestnáct, dohromady nás dával Dalimil Klapka (†89). Scházeli jsme se každý rok.“
Teď zůstali ze šestnácti čtyři. „Jiřina Bohdalová je z nás nejstarší. Já vždycky říkal, že k nám Bohdalka propadla. Dělala několikrát zkoušky na DAMU, vzali ji napotřetí, a když se jí narodila dcera Simona, tak počkala a spadla k nám do 4. ročníku. Pak ještě žije Rudla Jelínek a Michaela Bendová (88), které říkáme Miška.“
Herec Rudolf Jelínek (87), držitel Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu, známý rolí ve filmu Smrt v sedle a populární coby major Hradec ze seriálu 30 případů majora Zemana, sice už není v nejlepší zdravotní kondici, přesto sešlosti nevynechává.
Setkání s Gérardem Philipem
Když působil v angažmá v Jihočeském divadle, zažil začátek otáčivého jeviště v Českém Krumlově. „Vymyslel ho režisér Otta Haas s Joanem Brehmsem, výtvarníkem a scénografem. Bylo dřevěné, pokusně v něm sedělo 90 lidí a vojáci tím točili. Příští rok se postavila točna a tam jsme hráli.“
S nadšením vzpomíná na přírodní prázdniny v Krumlově, kdy se činohra střídala s operou a baletem. „Dostával jsem krásné role od Shakespeara přes Čechova, Gorkého až po Brechta.“
A nikdy nezapomene, jak v posledním ročníku na DAMU viděl francouzského herce Gérarda Philipa (†36), ze kterého film Fanfán Tulipán udělal světovou hvězdu. Tehdy u nás hostovalo divadlo Theatre National Populaire, jehož byl členem.
„My jsme hráli v Disku absolventské představení Moliérova Dona Juana. Dalimil Klapka představoval Juana a já jeho sluhu Sganerela. A francouzští herci to tu uváděli taky. Gérard ne, on tu byl s dramatem Ruy Blas od Victora Huga. Nejen, že jsme ho viděli na jevišti Hudebního divadla v Karlíně, u kterého stála plná ulice rozjásaných lidí. Nakonec museli Philipa tajně odvézt přes Florenc. Pak jsme se s ním setkali spolu s posluchači DAMU, profesory, herci a tanečníky v pražském Rudolfinu.“
