Článek
Píše se rok 1963, taneční parket s twistující mládeží praská ve švech a v jeden moment na něm začne i školení, jak správně zdravit slůvkem „ahoj“. Černý Petr – první celovečerní film Miloše Formana (†86) – označují odborníci za vůbec první dílo tehdejší čs. nové vlny. S tou je tak neodmyslitelně spojeno i jméno neherce Ladislava Jakima (15. 10. 1945 – 27. 2. 1992), který ve filmu ztvárnil šestnáctiletého Petra pracujícího v samoobsluze, kde hlídá zákazníky; ve volném čase chodí na zábavy a doma musí poslouchat svého autoritativního otce.
Učeň jak vyšitý
Na neherce měl Forman skvělý čich. Nikdy jim neukázal scénář, sám se naučil text a každou scénu jim předehrál. Pak se rovnou točilo, bez zkoušení. Veškeré filmové dialogy jeho hrdinů tak v sobě mají jakousi nehranou lidskou přirozenost, kořeněnou určitou dávkou trapnosti. Ladislav Jakim měl tehdy čerstvě po maturitě a po natáčení šel studovat práva. Ovšem naivního stydlivého učně vystřihl ve filmu s naprostou bravurou. Forman byl přesvědčen, že i mezi skutečnými učni by našel kluka, který by měl schopnost chovat se zrovna tak přirozeně, ale nedokázal by to zahrát.
„V podstatě jsou dva typy neherců. Jedni, kteří dokážou být jen sami sebou – to je kupříkladu maminka v Černém Petrovi – a druzí, kteří dokážou hrát, ale musí být alespoň o jedno poschodí inteligentnější než postava, kterou hrají; to je případ Petra... Láďa Jakim je kluk s maturitou, teď jde na vysokou školu a nikoho nenapadne, že není učedník,“ řekl o něm Forman v roce 1965.
Sláva mu do hlavy nestoupla
Postava Petra přinesla Jakimovi popularitu, lidé ho poznávali na ulici a záhy začaly přicházet nabídky i od dalších režisérů. Diváci se s ním mohli setkat mj. ve filmech Zpívali jsme Arizonu (1964), Přísně tajné premiéry (1967), Nejkrásnější věk (1968) nebo Případ pro začínajícího kata (1969). Šlo už o menší role, což mu ale nevadilo – on sám bral natáčení spíš jen jako zábavu a zpestření studentského života.
Postupem času se z diváckého povědomí začal vytrácet. Důvodem byl nástup normalizace, který znamenal konec nové vlny. Režiséři, kteří talentovaného neherce obsazovali, měli zákaz točit nebo stejně jako Miloš Forman emigrovali. Jakim se sice na počátku 70. let před filmové kamery vrátil ještě ve dvou epizodních rolích a v roce 1972 se mihnul i v hollywoodském snímku Jatka č. 5, ale tou dobou měl už jiné starosti.
V roli advokáta
Tehdy začal působit v advokacii, do toho se mu narodil syn a práce měl tolik, že mu na další filmování stejně nezbýval čas. Přesto se před kamerou objevil ještě jednou, v roce 1987 ve sportovním dramatu Proč?, které je věnováno negativním dopadům fotbalového chuligánství. Filmaři Jakima oslovili především jako právníka, protože potřebovali konzultovat scénář, a když už byl na place, dostal nakonec i malou roli advokáta.
Představitel Černého Petra se koncem slibně rozjeté filmové kariéry nijak netrápil. Žil spokojeným rodinným životem, rád jezdil na chalupu do Českého ráje, ale byl to typický workoholik, který se ani na chvilku nezastavil. A právě velká pracovní zátěž byla nejspíš i příčinou infarktu, kterému podlehl ve věku pouhých 46 let.
