Článek
Přestože v minulém století patřil k neobsazovanějším a nejmilovanějším hercům, o jeho soukromém životě se dlouho nevědělo víc než to, že žil ve spořádaném bezdětném manželství. Řeč je pochopitelně o Jaroslavu Marvanovi (†72), kterého většina jeho hereckých kolegů označila za tvora velice uzavřeného. Po letech na herce nějaké ty privátní pikanterie vyplavaly. Vy si teď s námi můžete portrét oblíbeného herce doplnit.
Dobře placený nahrávač
Na počátku let třicátých byl bezkonkurenčně nejlépe placeným hercem Vlasta Burian. Jaroslav Marvan, který byl v té době jeho nejvěrnějším jevištním parťákem, si ovšem v Burianově divadle přišel na peníze, o kterých si v té době mohli nechat zdát i členové Národního divadla.
Měsíční plat Jaroslava Marvana činil pětinásobek. V polovině třicátých let si přišel na tehdy astronomických 15 000 korun. To, že byl Marvan pro Buriana nepostradatelný, dokládá historka z konce jejich spolupráce. Když dával Marvan v roce 1943 Burianovi výpověď, předložil mu Burian novou smlouvu a kolonku se mzdou nechal prázdnou, aby si ji vypsal sám. Marvan odolal a odešel.
Kaňka v morálním profilu
Ač byl za války Marvan už velmi populárním hercem filmovým, v německém filmu na rozdíl od některých kolegů a kolegyň nehrál. Jeden vroubek, který byl velmi brzy zapomenut, ale přeci jen má.
V roce 1943 byl na něj stejně jako na jiné herce činěn nátlak z Arijského boje prostřednictvím šéfredaktora tohoto protižidovského plátku Rudolfa Nováka, aby čtenářům popsal svůj postoj k židobolševismu a v podstatě posvětil říšskou myšlenku i Hitlerovu vizi. Marvan jako jediný z herců podlehl a jeho dopis plný účelových frází byl na jaře toho roku skutečně publikován.
Ještě lépe placený filmový idol
Po roce 1945 pro většinu buržoazních hvězd skončily u filmu i divadla zlaté časy. Marvan se stal naopak velmi populárním představitelem lidových postav. Ve svých rolích dost často agitoval a vydělával na svou dobu vskutku astronomické částky.
Posuďte sami. Za film Poslední mohykán (1947) inkasoval 95 000 korun. Za snímek Nikdo nic neví (1947) dostal v již zestátněném filmu honorář 125 000 korun. Za film Železný dědek (1948) přesně tu samou sumu. Špatně se Marvan neměl ani po měnové reformě v roce 1953. Anděl na horách (1955) mu například vydělal 45 600 korun.
Divoký tanec mezi dvěma ženami
Marvanův osobní život po boku manželky Márinky byl dlouhá léta poněkud jednotvárný. Tedy jen do okamžiku, než se populární herec na stará kolena spustil s mladou a půvabnou členkou Národního divadla Alenou Jančaříkovou.
Milostné vzplanutí nezůstalo bez následků. Marvanovi se před šedesátkou narodila dcera Alenka, k níž se navíc veřejně přihlásil. To bylo sousto, které Márinka nemohla překousnout. Podle výpovědí rodinných příslušníků se schylovalo k rozvodu. Manželské hádky i dramatické telefony obou žen byly prý na denním pořádku.
Vše náhle ukončilo podivné úmrtí Marvanovy milenky, které bylo klasifikováno jako sebevražda. Malá Alenka vyrůstala u tety v Plzni a slavný táta ji jednou do měsíce navštěvoval s dárky. Když bylo dcerce 13 let, tatínek Marvan odešel do hereckého nebe.
Bolestivý odchod ze světa
Poslední léta svého života Marvan bojoval statečně s rakovinou. Únava a zdravotní komplikace jej podle kolegů viditelně trápily už při natáčení filmu Smrt černého krále (1971), kde se objevil v jedné ze svých nejmilejších postav – jako rada Vacátko.
Naposledy Marvan účinkoval ve filmu Noc na Karlštejně (1973). To už ho na plac museli nosit a teprve když padla klapka, ožil. V posledních dnech Marvan trpěl velkými bolestmi a rapidně ubýval na váze. „Mluvila jsem s primářem. Rakovina je už i v prostatě a žaludku,“ zapsala si pět dní před hercovou smrtí do deníku Márinka. Podle lékařské zprávy den před smrtí Marvan vážil pouhých 41 kilo. Do hereckého nebe odešel 21. 5. 1974. Bylo mu dvaasedmdesát let.
