Článek
Když jsme se setkali se zpěvačkou Annou Slováčkovou (29), probrali jsme, jak postupuje její léčba rakoviny. Z jejích slov zazněla naděje, ale také smutek a bolest, které prožívá. Snaží se to ale nedávat najevo.
„Léčba pokračuje poměrně úspěšně. Nějaké větší vyšetření jsem měla před měsícem a teď mě čeká znova. Tak uvidíme, jestli je to pořád tak úspěšné, jako to bylo teď. Je to zdlouhavé a náročné, ale to je každá léčba nějakého vážného onemocnění. Spíš jde o to, aby člověk vydržel co nejdéle a co nejdéle byl na léčbě, která mu je dávána,“ řekla Super.cz Anička, která prodělává chemoterapie.
„Aktuálně mám chemošky, žádná jiná léčba tam není. Do toho se snažím dávat tomu tělu to, co potřebuje. Posledních pár měsíců nedokážu skoro vůbec jíst maso. Mění se mi chutě. Někde jsem četla, že je to možná dobře, ale každý má různé názory a existuje doporučení na spousty alternativních léčeb. Poslouchám své tělo, snažím se mu vyjít vstříc. CBD je skvělá věc, po konzultaci s lékařem, minimálně na uklidnění. Co se týče jiných přípravků, je velmi aktivní táta. Přinesl mi nějaké houby v prášku, které by měly působit na vedlejší příznaky při chemošce. Ale ještě jsem to neprokonzultovala s mojí lékařkou, jestli to není něco proti něčemu. Jinak se do alternativ moc nepouštím, protože mám pocit, že bych do sebe dávala tolik věcí, že by to tělo nemohlo samo o sobě fungovat,“ svěřila.
Zeptali jsme se i na to, zda má bolesti, ale o tom mluvit nechtěla. „Nejsou to věci, které bych chtěla veřejně říkat. Je to intimní a osobní, a ne věc, kterou bych chtěla sdílet se světem. Možná to budu říkat, že to tak bylo, ale teď potřebuju být aspoň pro sebe silná a nedávat najevo, že to tak není,“ uvedla k tomu Anička.
Vedle náročné léčby si zpěvačka naplánovala hodně koncertů a vystoupení, ale stejně tak i volný čas, včetně dovolené s přítelem a rodinou. „Řekla jsem si, že tenhle rok budu hodně navštěvovat místa, kam jsem vždycky chtěla jet. Budu si plnit svůj seznam přání. Jsou tam momenty, které bych ještě chtěla zažít. Všechno se vlastně týká cest. I život je jedna velká cesta. Takže v závěru kolik těch menších tam máš, tolikrát jsi člověkem a tolik máš vzpomínek,“ míní.
