Článek
Herečka a zpěvačka Anička Slováčková (29) už nějakou dobu bojuje se zákeřnou rakovinou. Před pěti lety se potýkala s rakovinou prsu, nemoc se jí ale před rokem a půl vrátila a metastázovala do plic.
Oblíbená zpěvačka nyní v podcastu Bellis Pink Talks otevřeně promluvila o paliativní chemoterapii, prognózách a svém boji s vážnou nemocí. Když se před rokem a půl dozvěděla, že se jí rakovina vrátila a má metastáze v plicích, zprvu si prý vůbec nepřipouštěla, že může jít o život.
„Brečela jsem, vyděsila jsem se, bála jsem se neznáma. Nebála jsem se o svůj život, ale o to, že nebudu mít vlasy a že mě vyhodí v práci, vůbec jsem se nebála o svůj život, takhle jsem myslela, teď bych si za to natřískala,“ přiznala zpěvačka.
Ta si nyní velmi pochvaluje péči Kliniky paliativní medicíny, kde jí jasně řekli, že bez paliativní chemoterapie, by jí mohlo zbývat jen několik měsíců života. Léčbu tak podstupuje a zároveň si život užívá naplno. Velmi jí také pomohlo znát svou časovou prognózu.
„Když ti někdo řekne, že máš tady nějaký spočítaný čas, tak tě to samozřejmě stresuje, ale řekla jsem si, že tohle říkají oni a že jsem nikdy neposlouchala to, co říkají lidi, takže si pojedu to svoje a budu bojovat za to, abych tady byla déle,“ říká odhodlaně zpěvačka.
Snaží se tedy dělat věci, které ji těší, a zároveň od sebe odstřihla všechny toxické vztahy. Za poslední rok toho prý stihla prožít tolik jako za celý svůj dosavadní život. Velmi jí také pomáhá milované zpívání s kapelou. „Kéž bych tu byla dalších padesát let, ale když už tady budu další rok a půl, který prožiji více než celých 29 let svého dosavadního života, tak za to budu strašně vděčná, že alespoň to mě potkalo. V životě jsem neměla tolik zážitků za celý svůj život jako za poslední rok, nevyčítám si ani jeden den,“ nechala se slyšet zpěvačka, která se naučila žít přítomností.
Bojí se ale, že jednou bude odkázána na pomoc druhých. „Před pár dny jsem napsala svým dvěma nejlepším kamarádkám, že se bojím, že zemřu, že se toho začínám fakt bát, a ne toho, co bude po té smrti. Já jsem s tou smrtí víceméně smířená, prostě se to stane a stane se to komukoliv kdykoliv, ale hrozně se bojím toho předtím, že nebudu schopná se o sebe postarat a budu odkázána na pomoc jiných lidí,“ svěřila v podcastu i své obavy.
Chemoterapie a léčbu se pak nesnaží vnímat negativně. „Zvykla jsem si, už jsou to takové moje kamarádky. Je to součást mě a nebudu s tím bojovat, musím s tím být nějakým způsobem kompatibilní, protože je to něco, co mi může pomoct,“ řekla nedávno také v rozhovoru pro Super.cz.
