Článek
Někdejší dětská hvězda byla vždycky dobře zapamatovatelná. Monika Foris Kvasničková (*10. 12. 1969) měla talentu na rozdávání, a navíc byla mimořádně pohledná. Určitě si ji každý hned vybaví jako dceru labilní učitelky Hajské (Gabriela Vránová, †78) ze seriálu My všichni školou povinní (1984). Vypadalo to, že nadaná slečna má našlápnuto k velké kariéře, ale sudičky jí utkaly jiný osud.
Tomáš Holý v sukni
Před kamerou se ocitla poprvé už jako sedmiletá, kdy ji babička přivedla na konkurz do inscenace Kam uhnout očima (1977). Monika filmaře sice zaujala, ale připadala jim příliš malá. Jenže dívenka suverénně prohlásila, že roli chce a všem bylo okamžitě jasné, že to bude zajímavá a výrazná osobnost. Roli proto dostala.
Z natáčení si dnes Monika Foris Kvasničková pamatuje jen to, že herci Josefu Somrovi (87) jezdila autíčkem po hlavě a přecpala se tam dortem. Byla tak úspěšná, že pak šla z role do role a celé její dětství provázelo natáčení. Stala se vlastně Tomášem Holým v holčičím vydání.
Divoká léta
Není proto divu, že se přihlásila na konzervatoř, i když záběr měla hodně široký. Jako malá se totiž chtěla stát i malířkou, tanečnicí, kosmonautkou a cestovatelkou. Na škole byla tak trochu rebel. To ale souviselo s přehnanou péčí, kterou ji zahrnovali rodiče. Její mladší sestřička se totiž nešťastnou náhodou udusila a doma pak Moniku hlídali jako oko v hlavě. Ona si ale postavila hlavu a prožívala divoká léta, která zahrnovala natáčení, zkoušky v divadle, školu a mejdany.
Zůstala sama s dítětem
Tehdy ji také přitahovali starší muži. O dost starší byl i její první manžel Josef, se kterým procestovala Indii, a porodila mu syna Simona.
Manžela, který se věnoval léčitelství a patřil mezi hippíky, ale v polovině 90. let zatkla indická policie a za experimentování se zakázanými látkami ho odsoudila k desetiletému vězení. Monika Kvasničková se vrátila domů s dítětem v náručí a zhroutil se jí svět. Tehdy jí také zemřel otec, což její deprese jen prohloubilo.
Pád na dno
Trable „léčila“ alkoholem, ale byl to špatný pomocník. Také slibně rozjetá herecká kariéra šla stranou. „Když člověk pije z radosti, užívá si to, tak to nějak jde a člověk nevnímá tu zákeřnost, ale když se vám potom stane nějaká těžká situace, tak se to najednou přehoupne.
A mně se to přehouplo do depresí a tam už jsem nevěděla, jak z toho ven,“ vyprávěla v pořadu ČT 13. komnata. „Člověk se dostane do schizofrenie, chce s tím skončit, ale nedokáže to. A slyšela jsem hlasy kamarádů: Té je škoda. Tak jsem se propadala ještě hlouběji.“
Co tě nezabije…
Nakonec ale v sobě našla sílu a začala se léčit. A zvládla to. Dnes má Monika Foris Kvasničková zase plné ruce práce. S druhým manželem Pino Forisem založila kreativní školičku pro talentované děti, vychovala druhého syna Teodora, cestuje, maluje, své obrazy s úspěchem vystavuje a také se opět vrátila k herecké práci. Nezahálela ani během pandemie, kdy vymyslela stolní hru pro děti a pracovala na knize o výkladu snů. Zkrátka: věnuje se tomu, co ji nejvíc baví, a je v tom dobrá. Rčení „co tě nezabije, to tě posílí“, platí tedy v jejím případě stoprocentně.
