Článek
Je tomu právě osmdesát let, kdy přišla do kin komedie Vladimíra Slavínského (†58) Nebe a dudy – dnes již pamětnická klasika měla premiéru 31. října 1941. A v předvečer tohoto výročí ji připomene i stanice Prima Max.
V příběhu se setkáme se symbolem arogance, nabubřelým továrníkem Bartošem (Jaroslav Marvan †72), který se k lidem ve svém okolí a zejména k zaměstnancům chová s despektem. Ale protože boží mlýny melou, jednoho dne se na břehu řeky zraní a nemůže se hnout.
Ujme se ho dobrosrdečný lamač kamene Fábera (Jindřich Plachta †52), který je shodou okolností jeho zaměstnancem. V hřejivé atmosféře Fáberovy domácnosti zatrpklý Bartoš „roztaje“ a pozná, jak krásný může život být, když máte přátele a chováte se k lidem hezky.
Dobrák Plachta a morous Marvan
Skalák Fábera je další z dobráckých postav, které byly Jindřichu Plachtovi obzvláště blízké. Právě v roli prostého a laskavého muže z lidu znovu osvědčil své herecké kvality, díky kterým si stabilně udržoval diváckou oblibu.
Výborným spoluhráčem mu byl Jaroslav Marvan, kterému pro změnu sedly role nerudných ouřadů a nejrůznějších morousů. Tuto polohu předvedl velmi zdařile i v komediích Dovolená s Andělem (1952) a Anděl na horách (1955).
Kdo hrál malé rarášky
Nezapomenutelná je i dvojice nezbedů a svérázných zpěváčků v podání bratrů Jiřího (†59) a Lumíra (†71) Blahníkových, kteří ve filmu představovali Fáberovy osiřelé synovce Tondu a Vaška. Tehdy pětiletí synové hudebního skladatele Františka Blahníka se okamžitě stali miláčky publika. Oba po svém otci zdědili hudební nadání a díky jeho kontaktům na filmaře se na stříbrném plátně objevili poprvé už rok předtím (šlo o melodrama Pro kamaráda). Film Nebe a dudy z nich ale udělal velké dětské hvězdy a mnohý divák dodnes uroní slzu u scény, kde přeměnili kozu Jůlinku na zebru.
Díky mimořádné popularitě pak často hráli v kabaretech a v divadlech. Podmanili si Velký sál pražské Lucerny i Národní divadlo, kde vystupovali v inscenaci Řezbář Ukřižovaného. I po válce vystupovali v různých estrádních pořadech, postupně ale každý sám za sebe. Po válce se před filmovou kameru postavil už jen Lumír, který si zahrál v ideologickém snímku Milujeme (1951).
Ze zákulisí
Většina scén se točila v barrandovských ateliérech, kde stála například i Fáberova chalupa. Zato Bartošova továrna byla skutečná. Patřila zakladateli slavné značky motocyklů Jawa Františku Janečkovi a stála v Týnci nad Sázavou – Brodcích. Na stejném místě, kde byla brána, byla později postavena vrátnice, kde se natáčela scéna z Báječných let pod psa (1997).
Důležitou roli ve filmu sehrála i samotná řeka Sázava. Fábera s dcerou Aničkou (Jana Romanová †86) chodil do kostela v Trnové v okrese Praha – západ. Bartošova impozantní vila stojí v obci Jíloviště, rovněž v okrese Praha – západ. Premiéra filmu se konala v pražských kinech Blaník a Lucerna.
