Článek
Rodák z Havlíčkova Brodu (11. září 1936 – 10. října 2014) Pavel Landovský (†78) ovládl českou kinematografii díky svému charizmatu, výrazné tváři a specifické barvě hlasu.
Všechny jeho postavy jsou dobře zapamatovatelné, ať už je to nenažraný svědek z komedie Svatba jako řemen (1967), mladý muž v Utrpení mladého Boháčka (1969), kterého chce matka dostat za každou cenu do chomoutu, nebo omezený tupec major Terazky v nesmrtelných Černých baronech (1992).
Stejně jako Ivu Janžurovou (83) si diváci přejmenovali na Janžurku, i tohoto nepřehlédnutelného herce začali familiárně nazývat Lanďák. Vždycky to byl velký svéráz a rebel, který nikdy nešel pro ostřejší slovo daleko, a říkal věci tak, jak mu zobák narost´.
On sám se nijak netajil tím, že v jeho případě je slovo průšvihář jen slabý „čajíček“. „Byl jsem jako utrženej ze šibenice,“ přiznal.
Nucený ústup ze slávy
Kromě řady filmů zářil Lanďák i na své domovské scéně v Činoherním klubu, například v rolích hejtmana v Revizorovi nebo Lopachina ve Višňovém sadu. Byl rovněž autorem osmi divadelních a rozhlasových her. Tou nejznámější je Hodinový hoteliér.
Sedmdesátá léta pro něj ale znamenala nucenou stopku. Vedle hercova odporu k nastupující normalizaci k tomu přispěl právě i jeho zvyk říkat, co si myslí. Po podpisu Charty 77 musel v roce 1978 v rámci akce Asanace opustit republiku.
Prorazil i v zahraničí
Odstěhoval se do Rakouska, ale emigrace pro něj neznamenala konec herecké kariéry. Velmi záhy se uplatnil ve vídeňském divadle Burgtheater a uchytil se i v zahraničních filmech.
Nepřehlédnutelnou postavu Pavla ztvárnil například v romantickém dramatu Nesnesitelná lehkost bytí (1988), kde se pohyboval ve společnosti hvězd, jako jsou Daniel Day-Lewis (62) či Juliette Binoche (55).
Zpátky doma
Po listopadu 1989 začal Lanďák znovu jezdit do Prahy a po skončení vídeňského angažmá se vrátil domů natrvalo. Hostoval v Divadle Na zábradlí, v Činoherním klubu i v Národním divadle. I po návratu z emigrace ztvárnil výrazné filmové role - kromě Terazkyho v Černých baronech si zahrál mj. ve snímcích Cesta pustým lesem či Nejasná zpráva o konci světa (oba 1997).
Stal se z něj neurvalý protiva
Tento legendární herec byl v posledních letech života vyhlášený svým chováním „řeznického psa“. „Koncem života byl opuštěný. Strašně zlenivěl a byl protivný,“ zmínila pro Český rozhlas jeho bývalá žena Helena Albertová, která za něj byla provdaná v letech 1962 – 1973.
Mimochodem, herec byl ženatý celkem čtyřikrát, ale na kontě měl také řadu dalších milostných vztahů. Hlásil se k pěti dětem – mediálně nejznámější je syn Jakub (43) z jeho třetího manželství, který momentálně působí jako velvyslanec ČR při NATO.
Smutný konec herecké legendy
Chuť do života Lanďákovi postupně ubíral i fakt, že v posledních letech trpěl cukrovkou a po prodělané cévní mozkové příhodě byl upoután na invalidní vozík. Nakonec zemřel na infarkt. V těchto dnech si připomínáme 5. výročí jeho úmrtí.
