Článek
V mládí zažily obrovskou popularitu, přepych i přízeň chlapů všech sociálních vrstev. Pak přišla léta hubená, pád až na dno a nedůstojný odchod ze scény. Ty nejpopulárnější prvorepublikové hvězdy umíraly zcela opuštěné a ve stáří zažily už jen pramálo obyčejné lidské radosti. Pojďte si s námi připomenout smutné životní konce nejslavnějších prvorepublikových hereček.
Věra Ferbasová
Nejveselejší z prvorepublikových hereček šla ve třicátých letech z jedné hlavní role do druhé a vydělávala balíky peněz. Ač se za války stáhla do ústraní a nehrála v německých filmech, neměla jako někdejší buržoazní hvězda po válce na růžích ustláno. Naopak. Politicky naivní Věra Ferbasová (†62) přišla o byt i majetek a nesměla hrát. Manžel Josef Pálka, který byl architektem, skončil na čtyři roky za mřížemi. Ferbasová musela na čas odejít z Prahy.
K profesi se hvězda veseloher Uličnice (1936), Falešná kočička (1937), Mravnost nade vše (1937) či Andula vyhrála! (1938) vrátila jako postarší paní malými roličkami na konci padesátých let. Když ovdověla, přišla o vilu v Ládví, a skončila v neútulné garsonce na sídlišti úplně sama. Právě tam zemřela nečekaně 4. srpna 1976. Bylo jí 62 let. Sousedé si ani nevšimli, že poslední dny nevycházela ven.
Hana Vítová
Hvězda Hany Vítové (†73), která byla ve třicátých letech neobsazovanější filmovou herečkou, svítila na rozdíl od většiny jejích konkurentek ještě chvíli i po válce. Po premiéře filmu Pytlákova schovanka (1949), v němž se vysmála hříchům svého mládí, však upadla do zapomnění i ona. V padesátých letech na ni čekalo už jen pár štěků a vystupování v estrádách po putykách nevalné úrovně. Neveselý byl bohužel i její život osobní.
Manželství s Bedřichem Rádlem bylo plné konfliktů a hádek. Situace se zhoršila v okamžiku, kdy si po rozvodu Rádl do bytu přivedl svou další ženu Natašu Tánskou. Odnášela to nejen Hana Vítová, ale hlavně přecitlivělá dcera Bedřiška. Ta neustála první velkou nešťastnou lásku k Jiřímu Suchému (93) a skončila svůj mladý život skokem do světlíku. O nejbolestnějším momentu svého života Vítová odmítala s kýmkoli mluvit. Až do své smrti žila úplně sama v tom nešťastném bytě. Zemřela na rakovinu 3. března 1987 zcela opuštěná.
Lída Baarová
Snad na žádnou prvorepublikovou divu se názory tolik nerůzní jako právě na Lídu Baarovou (†86). První velký pád na dno zažila majitelka fotogenické tváře a slabého rozumu ještě před válkou, kdy skončil její románek s ministrem propagandy Goebbelsem a ona musela potupně utíkat z Německa. Až na dno si sáhla po válce. Během pobytu v kriminále na Pankráci jí zemřela matka i sestra Zorka Janů, která měla na rozdíl od své slavnější sestry opravdu herecký talent.
Naposledy stála odkvétající sexbomba před kamerou v italských a španělských filmech v letech padesátých. Později si nárazově zahrála ještě divadlo. Partnerské štěstí nakonec našla v náručí lékaře Kurta Lundwalla, provdala se za něj, ale brzy ovdověla.
Následující desítky let trávila o samotě ve svém salcburském bytě, vypalovala jednu cigaretu od druhé, pila becherovku a při sledování svých starých filmů dojímala sama sebe až k pláči. Lída Baarová zemřela zbavena svéprávnosti 27. října 2000. Bylo jí 86 let.
