Článek
Za minulého režimu byly byty nedostatkovou komoditou. Na jejich přidělení existovaly pořadníky a bez konexí a úplatků jste byli prakticky bez šance. Pokud jste ale už nějaký byt užívali a nevyhovoval vašim potřebám, možnost dostat se k lepšímu tady byla.
Například mladí manželé s dětmi, kteří bydleli v maličké garsonce a potřebovali do většího, se dohodli s osamělým důchodcem žijícím ve dvou pokojích a byty si vyměnili. Stěhování ale muselo být rychlé, aby večer už každý přespával pod novou střechou. Teď si ale představte, že byty mezi sebou mění 12 rodin současně...
Právě tato neuvěřitelná transakce je námětem komedie Kulový blesk (1978), kterou uvidíte 18. října ve 20.15 h na Televizi Seznam.
„Největší akce v dějinách stěhování“ nazvaná Kulový blesk vyžaduje pečlivou koordinaci, kterou organizuje energický právník Radosta (Rudolf Hrušínský). Jenže její bezproblémový průběh komplikuje opilost psychologa Knotka (Josef Abrhám), váhání vychytralé babičky Jechové (Milada Ježková), svatba postarších snoubenců Fliegera a Opatrné (Bedřich Prokoš, Zita Kabátová), a celé to může nakonec ztroskotat na zdánlivé smrti operního pěvce Bílka (Karel Kalaš), což Radostu dožene k ďábelské improvizaci za hranicí zákona.
Musel se povolat akademik
Za fasádou kultovní komedie scenáristů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka prosvítá výpověď o Československu konce 70. let. Autoři v ní velmi vtipně přetavili normalizační realitu v nápaditou a inteligentní diváckou podívanou. K napsání scénáře je inspirovalo vyprávění jejich známého, který se zúčastnil čtyřsměnného stěhování.
Akce byla tak náročná, že ji musel organizovat člen Akademie věd. „Řekli jsme, to je dobrý! Jen z toho uděláme stěhování ještě v daleko větším měřítku,“ vyprávěl později Zdeněk Svěrák. Na původní nápad narazí ve filmu i postava JUDr. Radosty, když s despektem zmíní desetisměnu jakéhosi akademika Plíška: „Půl roku mu trvala organizace a rok rekonvalescence.“
Werich nemohl a Čepelka nechtěl
Ladislav Smoljak ztvárnil ve snímku vynálezce Severína a ve spolupráci se Zdeňkem Podskalským si v něm odbyl i režisérský debut. V Kulovém blesku si zahrál i Zdeněk Svěrák (MUDr. Ječný) a Daniela Kolářová (Knotkova manželka Věra), v menších rolích se objevili také kolegové obou scenáristů z Divadla Járy Cimrmana, mj. Jaroslav Vozáb v roli inspektora, Pavel Vondruška coby oddávající, Václav Kotek jako ženich, Jaroslav Weigel jako metař nebo Petr Brukner jako stěhující se Pivoňka.
Roli operního pěvce Bílka nabídl režisér Smoljak původně Janu Werichovi. Ten byl však již vážně nemocen, a musel ji tak odmítnout. Právě proto si v Kulovém blesku zahrál nakonec skutečný operní pěvec, sólista Národního divadla Karel Kalaš. Do hlavní role psychologa Knotka chtěl Smoljak původně obsadit svého divadelního kolegu Miloně Čepelku. Jenže ten o natáčení neměl zájem, a tak se úlohy ujal Josef Abrhám.
A sklep máte?
Ve filmu zazní celá řada nesmrtelných hlášek. Mnohé z nich pronese představitelka babičky Jechové: „To je pěkná půdička. Tady se mi to bude věšet“ nebo „Máňa říkala, že to není směroplatný“. Slůvko „směroplatný“ utkvělo navždy v paměti Daniely Kolářové, která si s Kulovým bleskem vybaví pokaždé i mašinku se slivovicí, kterou měl ve svém bytě Ladislav Smoljak.
Postava Daniely Kolářové je ale také spojena s jednou legendární filmovou scénou, kdy slovy „To není celé“ nutí svého syna nakreslit to, co maluje spolužačkám do sešitu. Jde o autentický zážitek Petra Bruknera se synem Martinem.
I u nás jsme uměli airbagy
Ve filmu se setkáme i s airbagem, který vynalezla postava Ing. Severína. Přestože tvůrci airbagy nikdy neviděli (na konci 70. let nebyly běžné ani v kapitalistické cizině a montovaly se jen do opravdu luxusních vozů a limuzín) a jen tušili, jakou by mohly mít v autě funkci, ve filmu je zvládli na výbornou.
