Článek
Typově připomínala věčného diblíka Věru Ferbasovou (†62) a její kariéra u filmu trvala pouhé tři roky. Během ní ale stačila Eva Gerová (4. 3. 1920-5. 6. 2013) natočit dvanáct filmů, díky kterým se navždy zapsala do dějin čs. kinematografie. A protože mnohé z nich se reprízují dodnes, její pohlednou a usměvavou tvář znáte nejspíš i vy.
Debut po boku Kabátové a filmového idolu
K nejznámějším filmům, ve kterých si Gerová zahrála, patří komedie Otec Kondelík a ženich Vejvara (1937). Svůj debut před kamerou si ale sympatická slečna odbyla už rok předtím, ještě jako šestnáctiletá. V romantickém dramatu Manželství na úvěr ztvárnila mladší sestru hlavní hrdinky v podání Zity Kabátové (†99). Tento příběh, natočený na motivy románu Marie Blažkové Spodní tóny, měl velmi příznivý ohlas a zájem filmového publika si udržel po celou zimní sezónu 1936/1937.
Gerová později vzpomínala, že z natáčení jí nejvíc utkvěl v paměti velký krasavec a idol všech slečen Antonín Novotný (†92). Ona sama však v tomto filmu podala tak dobrý výkon, že se nabídky začaly hrnout.
Točila hlavně červenou knihovnu
Dále si zahrála například dvojroli v Kariéře matky Lízalky (1937), natočila mj. také filmy Pán a sluha, Slečna matinka či v komedii Jarka a Věra (všechny 1938). Naposledy se na stříbrném plátně objevila v komedii Venoušek a Stázička (1939). Odehrála v ní titulní roli Stázičky Vaňousové, přičemž jejím hereckým „partnerem“ – Venouškem Huňáčkem – byla Věra Ferbasová, s níž Gerovou často srovnávali.
Manýry jí byly cizí
Ve filmech se Eva Gerová objevovala i po boku dalších velkých hvězd, jako byli Adina Mandlová (†81), Ladislav Pešek (†79) či Jindřich Plachta (†52). V několika filmech byl jejím partnerem tehdy velmi populární slovenský tenorista František Krištof-Veselý (†73). Jako herečka byla k sobě Gerová velmi kritická a hvězdné manýry, které pěstovaly zejména některé kolegyně, jí byly zcela cizí.
Manželé, děti, knihy…
A tak není divu, že neměla problém dobrovolně ukončit slibně rozjetou hereckou kariéru. V 18 letech si totiž dělala řidičák a zdravotní potvrzení jí tehdy vystavil MUDr. Jaroslav Šanovec. Zamilovali se do sebe a po svatbě v roce 1939 pověsila tehdy 19letá Eva Gerová herectví na hřebík. Věnovala se plně rodině a dvěma dětem, které se jí narodily během války. Po jejím ukončení už na herectví neměla ani pomyšlení – její tvář se do budovatelských filmů opravdu nehodila.
Její velkou vášní se naopak staly knihy. Vystudovala knihovnickou školu, krátce studovala i na filozofické fakultě a celý život pak pracovala v Městské knihovně v Praze. O tom, že práce byla jejím velkým koníčkem a vlastně i posláním, svědčí, že do penze šla Gerová až v roce 1993, ve svých 73 letech.
Manželství s doktorem Šanovcem celý život nevydrželo. Po třiceti letech se rozvedli a někdejší úspěšná herečka se vdala podruhé za lingvistu Jiřího Páva. S ním prožila dalších čtyřicet let a láskyplné manželství ukončila až jeho smrt. Eva Gerová byla aktivní až do konce svého dlouhého života, zajímalo ji dění na naší kulturní scéně i politika. Mimochodem, její příjmení Gerová bývá někdy nesprávně uváděno jako Gérová. Ve skutečnosti jde o umělecké jméno, které vzniklo zkrácením jejího původního jména Branbergerová.
