Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

„Vy jste moje sestra? Tak to je váš tatínek taky netopýr?“ U nás snad není diváka, který by neznal legendární pohádkovou komedii Dívka na koštěti. A věřte nebo ne, od její premiéry v kinech uplynulo nedávno neuvěřitelných 50 let! Příběh mladé čarodějnice, jež prchne z pohádkového světa mezi lidi, přivedli na svět režisér Václav Vorlíček (†88) se scenáristou Milošem Macourkem (†75), kteří pro potřeby filmu zpracovali text Hermíny Frankové (94).

Co takhle uvést čarodějný původ?

Zrod námětu shrnula Franková později těmito slovy: „Než jsem psala povídání o Dívce na koštěti, chodilo tehdy po ulicích plno holek v takových nadrchaných, rozčepýřených účesech. Říkala jsem si, že by to mohly být hezké čarodějnice. Časem se dostavily úvahy, jak by se na svět taková čarodějnice dostala, co by si tu počala a podobně…“

Zájem o čarodějnice měl podle ní i další důvod. Tehdy se totiž všude vyplňovaly dotazníky, které pátraly po původu každého člověka. A byl-li původ buržoazní, dotyčný měl problém. Autorku jednou napadlo, že by bylo krásné mít původ, který by se nemohl vecpat do žádného dotazníku, protože by s ním úřední šiml nepočítal – původ čarodějný.

Skvělá Černocká

Vorlíčkovou a Macourkovou ambicí bylo vytvořit komedii, která kromě dětí a teenagerů osloví i dospělé. Záměr jim vyšel na jedničku. Dívka na koštěti je s více než dvěma miliony diváků jedním z nejúspěšnějších titulů jejich filmografie. Do role čarodějnické poškolačky Saxany obsadili tehdy 22letou Petru Černockou, která ji zahrála s velkým šarmem.

Ve světě lidí se sympatická hrdinka nestačí divit a musí si udělat jasno v takových základních pojmech, jako jsou dobro a zlo, nenávist a láska. Navíc zde potkává hodného kluka Honzu Bláhu (Jan Hrušínský, 67), ziskuchtivého třídního sígra Mikyho Rouska (Jan Kraus, 69) a mnoho dalších lidí, z nichž někteří jsou obětaví a laskaví a jiní zase myslí jen na své sobecké zájmy. Zkušenosti, které Saxana postupně získává v našem světě, ji naučí nesrovnatelně víc než původních 300 let po škole, ke kterým byla odsouzena ve svém domovském vzdělávacím ústavu.

Do role Saxany režisér zvažoval původně zpěvačku Věru Špinarovou (†65). Petra Černocká se mu ale nakonec hodila víc. Vorlíček také osvědčil svůj mimořádný smysl pro obsazení vedlejších rolí. Kromě Jana Hrušínského, který byl tehdy oblíbeným představitelem citlivých mladíků, byl trefou do černého i Vladimír Menšík (†58) v roli upírského školníka nebo Helena Růžičková (†67) coby šílená pacientka v blázinci.

Šlo to i bez počítačových triků

Ve filmu se používala řada triků, před kterými je v dnešní době počítačových technologií třeba smeknout. K jejich realizaci musela postačit vynalézavost a manuální zručnost trikových tvůrců. Však také filmový architekt Oldřich Bosák získal v roce 1973 za svou práci cenu za zvláštní efekty na mezinárodním katalánském filmovém festivalu Sitges.

Jako hlavní místo natáčení si štáb vybral Pardubice. Kašnu, ze které Saxana vylézá, ale na Pernštýnském náměstí nehledejte. Filmaři ji vyrobili pouze pro potřeby tohoto filmu. Některé scény se zase točily v okolí Berouna, v Horních Jirčanech a také v Praze.

Reklama

Další články

Načítám