Článek
Herečku Jiřinu Švorcovou (25. 5. 1928-8. 8. 2011) lidé obdivovali i nenáviděli. Byla oslavovaná pro svůj herecký talent i zatracovaná pro své přesvědčení. Neblaze proslula například svým vystoupením na Antichartě, kde mj. pronesla: „Proto však také pohrdáme těmi, kdo v nezkrotné pýše ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu nebo dokonce za mrzký peníz se kdekoli na světě – a také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců – odtrhnou a izolují od vlastního lidu…“ Když dnes člověk slyší její plamenný projev, říká si: jak je možné, že tak slepě věřila zločinné ideologii?
Nikdy nepřevlékla kabát
To, že komunistické přesvědčení výbornou herečku poznamenalo, potvrdila i televizní hlasatelka a disidentka Kamila Moučková (†92): „Byla to moc fajn holka, než se začala věnovat politice,“ řekla Moučková, kterou se Švorcovou pojila léta přátelství, i když každá stála na jiné straně barikády.
Švorcová coby kovaná soudružka byla aktivní na mnoha frontách – svého času spoluzakládala například Leninský svaz mladých, byla také členkou či předsedkyní nejrůznějších svazů a po roce 1968 pomáhala s budováním normalizační kultury. Zajímavé ale je, že kabát nepřevlékla ani po roce 1989 a stejně jako předtím vystupovala především na komunistických oslavách Prvního máje, kde přednášela angažované básně.
Spoustě lidí pomohla
Na druhé straně je ale fakt, že Švorcová nikdy nikomu vědomě neublížila a svým kolegům se snažila vždycky spíše pomáhat. Například Janě Brejchové (82) pomohla sehnat byt (tehdy naprosto nedostatkové „zboží“), dalším kolegům dostala děti na školu aj.
„Jiřina byla vždycky charakter. Mimo to, že je to neskutečně hodná ženská, tak řadě z nás pomohla,“ řekla o ní Helena Růžičková (†67). Její slova potvrdila i scenáristka Markéta Zinnerová (80): „Jiřina Švorcová nikdy nikoho neudala, nikomu neublížila. To, že věřila tomu, čemu věřila, byla jiná věc. Ale lidsky a povahově to byla neskutečně hodná ženská.“
Samoobsluha snů
Švorcová byla absolventkou pražské Státní konzervatoře (dnes DAMU) a v letech 1951-1990 byla v angažmá Divadla na Vinohradech. Co se jejích filmových a televizních rolí týče, dnes si ji spojujeme hlavně s filmem Král Šumavy (1959), ve kterém hrála prodavačku Marii, jejíž manžel uprchl za kopečky.
A pak především s Annou Holubovou z mnohokrát reprízovaného seriálu Žena za pultem (1977). Při jeho premiéře pamětníci žasli – takhle skvěle zásobenou samoobsluhu reagující na sezónní nabídku jsme v Československu opravdu neměli…
Manželé a milenci
Zajímavý byl také hereččin soukromý život. Jejím prvním manželem byl dirigent Jindřich Rohan, kterému ale nasadila parohy s kolegou z vinohradského divadla Zdeňkem Řehořem (†74). Když se vše provalilo, manžel jen trpělivě počkal, až aférka vyšumí. Po rozchodu jí Řehoř nemohl přijít na jméno: „Zdeněk mi to nikdy neodpustil. Z jeho strany to bylo velice vážné, chtěl si mě vzít,“ přiznala později Švorcová, která byla s Řehořem i nadále v angažmá vinohradského divadla a točili spolu také Ženu za pultem.
Kvůli své další lásce, herci Jiřímu Valovi (†76), se ale už rozvedla a na vlastní kůži pak poznala pravdivost rčení, že „pámbu peče oplatky“. Vala ji totiž podváděl s její nejlepší kamarádkou z divadla Jiřinou Jiráskovu (†81). Štěstí našla až v náručí malíře, scénografa, ilustrátora a překladatele Vladimíra Šolty (†53), za kterého se nakonec i provdala. Idylka ale neměla dlouhého trvání – po 11 letech herečka ovdověla.
Po roce 1989 se k ní veřejnost otočila zády, a protože Švorcová neměla děti, zůstala na stáří sama. Zemřela po těžké nemoci v léčebně dlouhodobě nemocných na pražských Malvazinkách.
