Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

S novodobými zbohatlíky, kteří se snaží zapadnout mezi urozenou smetánku, má naše republika zkušenosti už od samých počátků své existence. S hlupáky vystavujícími své majetky a kontakty na odiv se roztrhl pytel hned na počátku 90. let, ovšem „elitu“ vyvolených jsme tu měli jak za minulého režimu, tak za časů tatíčka Masaryka. A právě prvorepublikové zbohatlíky si vzal na paškál Vladislav Vančura ve svém románu Konec starých časů, který v roce 1989 převedl na filmové plátno Jiří Menzel.

Úsměvné vyprávění, které uvidíte 9. srpna na Televizi Seznam, vás přenese do doby prvních let samostatného Československa. Novými majiteli šlechtických sídel se tehdy stávali lidé, kterým čouhala sláma z bot – měli sice peníze, chyběla jim však noblesa starých zámeckých pánů.

Jednoho dne se u poválečného regenta Stoklasy (Marián Labuda) na zámku Kratochvíle objeví údajný ruský kníže Alexej Megalrogov (Josef Abrhám). Galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů, jejíž dny jsou ale už sečtené.

Herecký koncert

Humorný a melancholický žánrový obrázek je – podobně jako svého času Rozmarné léto – hereckým koncertem hlavních představitelů. Vedle Josefa Abrháma a Mariána Labudy se můžete těšit na Rudolfa Hrušínského, Jaromíra Hanzlíka, Jana Hartla, Jiřího Adamíru či Josefa Somra.

Koupel v ledové vodě

Původně se mělo točit v létě, jenže filmování se kvůli zásahům „shora“ o několik měsíců zpozdilo a začalo se až na podzim. Herci ale museli hrát v letních šatech, přitom venku bylo už listopadové sychravo a lezavo. O nepřízni počasí by jistě mohl vyprávět i Josef Abrhám, který se v jedné scéně musel koupat v rybníce. Nakonec ale mohl být rád, že to vůbec stihl – hned nazítří totiž hladina rybníka zamrzla.

„Nikdo nenadával, nikdo si na nic nestěžoval. Všichni to brali jako herecký úděl. Na place panovala skvělá nálada,“ popsala později atmosféru Stella Zázvorková, která ve filmu hraje kuchařku Františku. A ještě jednou Abrhám: ve scéně, kde hraje na klavír, je to skutečně on. Herec jako skvělý klavírista žádného dubléra nepotřeboval.

Kdo šel s kůží na trh

Film se také pyšní na tu dobu velice odvážnými scénami. Vážený herec Josef Somr (místopředseda strany domkařů Charousek) v něm ukázal svoji zadnici a Ljuba Krbová (klíčnice Cornelie) zase odhalila ňadra. Zvlášť Somr zpočátku váhal, zda roli Charouska vůbec přijme. Měl totiž pořád v paměti konflikt se svým otcem – železničářem kvůli slavné razítkovací scéně ve filmu Ostře sledované vlaky (1966). Tatík ji považoval za urážku počestné nádražácké profese a doma kvůli ní bylo dlouho dusno.

Knížete měl hrát Plachta

Román Konec starých časů vyšel poprvé v roce 1934. Vančura ale původně plánoval, že svůj příběh zpracuje jako film. Scénář, kterému dal pracovní název Lhář Prášil, psal přímo na tělo herci Jindřichu Plachtovi, jenž měl ztvárnit knížete Megalrogova.

Byly dokonce určeny i filmové lokace – architekt Bedřich Feuerstein vybral zámeček v Loučeni na Nymbursku a knihovnu na zámku v Kačině. Pro srovnání: Menzelův film byl natočen v interiérech a exteriérech státního zámku Krásný Dvůr nedaleko Podbořan v Ústeckém kraji. Když se Vančurovi nepodařilo jeho filmový projekt realizovat, rozhodl se, že látku zpracuje literárně. Podle manželky Ludmily napsal Konec starých časů v rekordní době.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám