Článek
Rozhodně neodpovídá zakořeněné představě o prostorově výrazném operním zpěvákovi. Jeden ze tří nejúspěšnějších českých tenorů Petr Nekoranec je přesvědčený, že současná doba přeje atletičtějším typům umělců.
„Operní svět se velmi změnil. Já jsem měl operní zpěváky zafixované jako velké, obtloustlé, neforemné osoby. Ty už ale v dnešní době nemají šanci. Během přenosů z milánské La Scaly, nebo Metropolitní opery musejí vypadat i dobře na kameru,“ vysvětluje Super.cz současný trend Nekoranec.
Zpěvák popřel pověru, že operní zpěvák musí být velký, aby jeho hlas rezonoval. „Můj italský učitel zpěvu mi řekl: ’Petře, tuk nerezonuje. Rezonují kosti.’“.
Na své figuře Petr pracuje. „Operní zpěvák musí být bez přehánění jako atlet. Od těla vyžaduji hodně, tak mu musím vracet.“
Nekoranec se odvážil nedávno pózovat pro slovenského fotografa Lukáše Kimličku jen v Adamově rouše. To by si mnoho jeho starších prostorově výrazných kolegů dovolit nemohlo. „Operní zpěv se mění a daleko víc se přibližujeme lidem, kteří by na operu za normálních okolností nešli. Sice zpíváme věci napsané před čtyřmi sty lety, ale patříme do skupiny zpěváků.“
Nestyděl se Petr před objektivem fotoaparátu? „Chtěl jsem tím říct, že si v opeře hrajeme na obnaženost, ale každá opera je vlastně sprostá. Každá opera je o sebevraždě, vraždě, sexu, nahotě, zpronevěře. V minulosti se mi stalo, že mě chtěl režisér svléknout do naha, protože ten protagonista byl v ději nahý. Tak jsem si řekl, proč vlastně ne,“ vysvětluje genezi vzniku aktů Petr Nekoranec.
