Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

K divadlu měla Zita Kabátová blízko už od nejútlejšího dětství. Oba její rodiče byli nadšení ochotníci a ona se tak na prknech, která znamenají svět, objevila poprvé údajně ještě jako miminko v zavinovačce.

„Ochotníci si o mně mezi sebou řekli a pak si mě půjčovali. Vždycky, když potřebovali nějaké mládě, dostala jsem roli. Zvlášť ty hubaté,“ popsala herečka své začátky v jednom rozhovoru. Ona sama si vzpomínala až na své pozdější vystoupení – v pěti letech účinkovala ve hře Naši furianti. Fakt, že Kabátová měla umění v genech, dokazuje také její příbuzenský vztah s prvním českým filmovým hercem Josefem Švábem-Malostranským (1860-1932).

Co se nedá naučit

Na profesionální dráhu se vydala v roce 1933, kdy podepsala smlouvu v divadle Míly Melanové. Velmi ráda vzpomínala na své pozdější angažmá v Novém divadle Oldřicha Nového: „Měl šmrnc, charisma, kouzlo osobnosti, které se nedá naučit ani koupit,“ prohlásila o kolegovi, na kterého nedala dopustit. Vyhovovalo jí také, že Nový (†83) byl precizní, vyžadoval perfektní přípravu a nesnášel improvizaci.

Modrá krev v žilách

Sama Kabátová byla nejen skvělá a talentovaná herečka, ale také krásná žena. I proto si jí záhy všimli filmaři. Poprvé se objevila ve filmu Světlo jeho očí v roce 1935, kde si zahrála ošetřovatelku. A hned na sebe upoutala pozornost.

Na přelomu 30. a 40. let byla hojně obsazována, hodně s ní točil režisér Vladimír Slavínský (†58). Měla v sobě jakousi starosvětskou eleganci a grácii a v gestech a replikách jistou kultivovanost – zřejmě i díky tomu, že v jejích žilách kolovala modrá krev (Kabátová byla pokrevně spřízněna se šlechtickým rodem Kabátů z Výškovic a Wiesenstreynu). Až do konce války se jí dařilo, nejvíce zazářila v úspěšných komediích Provdám svou ženu, Přednosta stanice (oba 1941), Muži nestárnou (1942) a Počestné paní pardubické (1944).

Stopka na 25 let

Vypadalo to, že její profesní dráha bude zalitá sluncem, ale nestalo se tak. Kabátová pod svobodným jménem své babičky Maria von Buchlow hrála během okupace i ve dvou filmech německé produkce, což pro ni po skončení války znamenalo stopku na dalších 25 let.

„Každej říká: Dělala jste německý filmy. Prdlajs! To byl Prag-Film,“ bránila se ještě v roce 2010. „To byli samí Češi natřený na Prag-Film. Ti byli taky rádi, že dělaj. To bylo všecko český. A že to bylo potom dabovaný celý? Co kdo věděl. Já to česky namluvila a oni si to pak nadabovali.“ Každopádně, svůj první poválečný film Kabátová natočila až v roce 1969 – šlo o snímek Hvězda v režii Jiřího Hanibala (93).

Nakonec zůstala sama

Zita Kabátová byla půvabná a žádaná. Vystřídala prý řadu milenců, o jejichž jménech se dá dnes jen spekulovat. Milovali ji významní podnikatelé i kolegové – poklonu jí vysekl i sám král komiků Vlasta Burian (†70). Když s ním točila Přednostu stanice, nechal se slyšet, že „by stála za hřích“.

Krásná herečka se během života dvakrát provdala. V roce 1946 si vzala ředitele firmy Zeiss Jerryho Krále a měla s ním žít v Indii. Nedostala ale vízum, protože podle úřadů hrozilo, že by mohla emigrovat. A vztah na dálku nemělo cenu udržovat. V polovině 50. let se Kabátová provdala podruhé, tentokrát za skifaře a olympionika Jiřího Zavřela, se kterým založila i rodinu.

Svého jediného syna Jiřího porodila až ve 44 letech, což bylo na tehdejší dobu velmi neobvyklé. Ani dítě ale druhé manželství nezachránilo. Zavřel, kterého komunisté věznili deset let v uranových dolech, emigroval po čase do USA a Kabátová zůstala v Československu. A nakonec odjel za velkou louži i její jediný syn…

Během kariéry ztvárnila herečka přes šedesát filmových rolí – tu poslední odehrála v roce 2009 ve věku 96 let. Jedna z posledních žijících pamětnic filmové éry 30. a 40. let zemřela před deseti lety.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám