Článek
O tom, že Saša Rašilov st. byl pan herec, svědčí jeho geniální ztvárnění nervózního a nerudného úředníka bytového úřadu v komedii Rodinné trampoty oficiála Tříšky. Film měl v našich kinech premiéru 30. prosince 1949, a ačkoli jde o budovatelskou agitku naznačující, že fyzická práce a souhra kolektivu vyléčí každý neduh, Rašilovův mimořádný komediální talent ji povýšil na dobrou komedii. Však také herec dostal za svůj jedinečný výkon Národní cenu.
U Rodinných trampot oficiála Tříšky se dobře pobavíte i s odstupem času. Nejbližší příležitost budete mít 26. dubna od 20 hodin na Televizi Seznam.
Hrdina snímku Odon Tříška si zničí duševní zdraví prací na bytovém úřadě při poválečné krizi bydlení. Společně s manželkou a dětmi, jimž coby hlava rodiny autoritativně velí, hledá lék pro své nemocné nervy nejprve v penzionu Harmonie. Zde se ho však nedočká, a tak vyrazí jinam. Během cest je Tříškova rodina omylem zaměněna za žňové brigádníky, kteří měli přijet pomáhat do pohraniční vísky Horky. A nervově labilního pana Tříšku čeká nakonec vysoce účinná léčba fyzickou prací…
Vlk se nažral…
Film vznikl v době, kdy byly poptávány „veselohry nového typu“, popř. „s novým obsahem“ – i komedie měly totiž především ideologicky vychovávat. Režisér Josef Mach však stihl snímek dokončit v době, kdy vzájemná pomoc byla ještě o radosti, a obešel se bez „soudruhování“ a sovětských poradců. Jeho další komedie Racek má zpoždění (1950) se už propagandistickým tlakům nevyhnula.
Bez publika jako ryba na suchu
Režisér chtěl původně do hlavní role obsadit Vlastu Buriana, ale ten měl v té době zákaz hraní. Zkoušel také Jaroslava Vojtu, který ale v roli nebyl tak dobrý, jak si představoval. Jeho očekávání naplnil až Saša Rašilov st.
Zajímavé je, že sám herec prý práci před kamerou příliš nevyhledával – scházel mu kontakt s publikem, na který byl jako dlouholetý člen činohry Národního divadla (1921-1955) zvyklý. Hercova filmografie tak není příliš obsáhlá – za jeho životní roli lze považovat postavu bodrého vycpavače zvěře Barvínka v komedii Přijdu hned (1942), ke které si společně s Otakarem Vávrou napsal námět a scénář.
Co jste možná ještě nevěděli
V Rodinných trampotách oficiála Tříšky si po boku Saši Rašilova zahráli mj. Jarmila Kurandová, Rudolf Hrušínský, Stanislav Fišer, Alena Kreuzmannová či Antonín Šůra, kterého známe především jako anděla Theofila z pohádky Hrátky s čertem (1956).
Točilo se během divadelních prázdnin roku 1949, po kterých se měl Rašilov vrátit na prkna své domovské scény. Jenže se to nestihlo a bylo třeba, aby herec zůstal na place. Ředitel Barrandova, který měl příkaz dokončit film stůj co stůj, použil lest: poslal Rašilovovi telegram, že je v divadle omluven. Herec tak v klidu filmoval dál a všechno prasklo až v momentě, kdy mu volala manželka, že ho shánějí v divadle…
Problém se jménem
Točilo se v Jetřichovicích, v Jablonném v Podještědí, některé záběry vznikly ve Vysoké Lípě, v Kunraticích u Cvikova či na již neexistujícím nádraží Praha-Těšnov. Celý štáb byl ubytovaný v penzionu Starý mlýn v Jetřichovicích. Zajímavé je, že po uvedení filmu do kin měli diváci i kritici problémy s příjmením hlavního hrdiny. Domnívali se, že jeden z háčků je přebytečný, a proto psali a říkali Tříska. Slovenští novináři zase jméno uváděli v podobě Třístka.
