Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Tohle se podaří jen málokomu. Herečka Meda Valentová (24. 5. 1898 – 12. 12. 1973) si poprvé zahrála ještě v němém filmu, bez problémů přešla ke zvukovému, točila za první republiky, za protektorátu i v poválečné éře a setkali jsme se s ní dokonce i v moderní kinematografii.

Se slavnými kolegy

Meda Valentová, rodným jménem Marie Černá, debutovala právě ještě v němém filmu, a to po boku samotného Huga Haase (†67) v komedii Jedenácté přikázání (1925) hrála jeho manželku. Film byl o deset let později znovu přetočen do zvukové verze, kde však už Haasovu manželku ztvárnila Jiřina Štěpničková (†73).

Ve zvukovém filmu zazářila Valentová poprvé v roce 1931 jako mazaná kabaretní zpěvačka Mici Angora v nestárnoucí komedii Marina Friče (†66) a Karla Lamače (†55) To neznáte Hadimršku s Vlastou Burianem (†70) v hlavní roli. Následovala téměř desetiletá pauza. K filmu se vrátila za protektorátu v roce 1940 v komedii Když Burian prášil a opět měla za partnera krále komiků.

Odmlka trvala 16 let

Poté natočila velké množství filmů, ve kterých dostávala především role zámožných a elegantních paniček a později hlavně manželek hlavních hrdinů. V roce 1955 její filmová kariéra z jakéhosi neznámého důvodu ustala a zdálo se, že nadobro. Po dlouhých šestnácti letech si na ni vzpomněl režisér Václav Vorlíček (†88) a svěřil jí menší roli babičky titulního hrdiny Honzy Bláhy (Jan Hrušínský, 66) v pohádkové komedii Dívka na koštěti (1971).

Zářila by v muzikálech

V dnešní době by se Valentová stala nejspíš hvězdou muzikálových scén, protože výborně zpívala a byla nepřehlédnutelná. Jako operetní zpěvačka vystupovala na řadě jevišť a díky svému mimořádnému smyslu pro humor měla přímo mistrovský talent k navazování kontaktu s publikem.

Coby populární subreta operetní scény a revuálních programů se později bez problému přehrála do dobového konverzačního repertoáru a excelovala na mnoha prestižních scénách, mj. ve Vinohradském divadle, Divadle Vlasty Buriana a po válce i v obnoveném Divadle V + W. Na všech jevištích měla možnost uplatnit svůj vrozený šarm, kouzlo, noblesu, smysl pro jemný společenský humor a ženskou komiku. Překládala také hry z ruštiny, některé pak uváděla pražská divadla.

Tři manželé

„Půvabná, křehká blondýnka líbivého zjevu, inteligentní a vkusná…“ psal o ní dobový tisk. Není divu, že Medu Valentovou muži obletovali jako vosy pivo. Hereččiným prvním manželem se v letech 1919–1923 stal ředitel divadla Rokoko Mirko Andres.

Tehdy také pod jménem Meda Andresová vystupovala ve slavném kabaretu Červená sedma. V roce 1926 se vdala podruhé. Vzala si ředitele pražských ledáren Karla Černého, avšak i toto manželství vzalo zasvé a skončilo rozvodem. Potřetí měla svatbu v roce 1944, kdy se jejím mužem stal o 15 let mladší Miloslav Václavík.

Cítila, že se blíží konec

Úspěchu svého posledního filmu Dívka na koštěti si Valentová bohužel moc neužila. „Byla vážně nemocná a věděla, že se její poslední den nezadržitelně blíží. Už o pauzách mezi natáčením říkávala: Škoda, že už se té premiéry nedožiju,“ zmínil jeden z pamětníků natáčení. Premiéry, která se konala v září 1972, se nakonec ještě zúčastnila a byla prý dojatá. Zemřela pouhých 15 měsíců poté.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám