Hlavní obsah
Článek

V Česku už má Judit Bárdos mnohem víc pracovních příležitostí než na rodném Slovensku nebo v Maďarsku, i když právě maďarština je její rodná řeč. S herečkou jsme zkusili přijít na to, čím to je, ale moc odpovědí jsme se nedobrali.

"Vlastně nevím, je to tak zvláštně ve hvězdách. V Maďarsku jsem už nějaké filmy natáčela, ale hlavní roli jsem nedostala. Nějaké filmy na Slovensku také byly, ale mám pocit, že v Česku mě mají nejraději, i když sama tomu vůbec nerozumím," krčila rameny.

Napadlo nás, zda by to nemohlo mít souvislost s tím, že její otec Gyula Bárdos je politik, a dokonce kandidoval na prezidenta. "Myslím že ne, umělecký svět to tolik nevnímá. Můj táta navíc už dělá spíš jen v kulturní sféře a aktivně se politice nevěnuje. Na prezidenta kandidoval skoro před deseti lety," míní Judit.

"On to byl z jeho strany spíš takový experiment, proč by někdo maďarské národnosti nemohl na prezidenta kandidovat. Taková zkouška. Nakonec získal asi pět procent hlasů a větší úspěch ani nečekal," upřesnila.

Povídali jsme si i o tom, jaké pro ni bylo přejít z její rodné maďarštiny na slovenštinu a poté na češtinu. "Je nás takových víc, ještě třeba Vica Kerekes nebo Alexandra Borbély. Chodily jsme do maďarské školky, doma jsme mluvily maďarsky. Já jsem měla kamarádku ve školce, která mluvila plynule slovensky, a já jí vůbec nerozuměla. Asi měla v rodině nějakého Slováka nebo tu řeč častěji slyšela, zatímco já ne," začala s vyprávěním.

"Musela jsem se to postupně naučit na škole a od kamarádů. Takže když jsem byla fakt malá, v prvním a druhém ročníku na základce jsem slovenštinu nenáviděla, protože jsem cítila, že vůbec nerozumím. Byly to dva odlišné světy, které si člověk v té národnostní menšině musí dát v hlavě dohromady. Lidem, kteří to nezažili, se to dá jen těžko vysvětlit. Teď je super, že můžu pracovat vlastně ve třech řečech, chodit ve třech zemích do divadla a do kina. Užívám si to," dodala.

Přechod na češtinu už byl pro ni jednodušší. "I díky tomu, že jsem koukala na filmy v kině s českým dabingem, což bylo tehdy běžné. Poté, co jsem se naučila mluvit slovensky, tak jsem češtině už vždycky rozuměla," uzavřela.

Reklama

Další články

Načítám