Článek
Jestli je některé režisérské jméno spojeno s romány Bohumila Hrabala, pak je to bezesporu Jiří Menzel. Převést hrabalovskou tématiku na stříbrné plátno mu šlo opravdu náramně, čehož si všimli i ve světě – však také za adaptaci Hrabalových Ostře sledovaných vlaků (1966) získal Oscara.
Režisér se ale s jeho texty setkal poprvé už v povídkovém filmu Perličky na dně (1965). Poté následovaly slavné snímky Skřivánci na niti (1969), Postřižiny (1980) a Slavnosti sněženek (1983). Naposledy se ke svému oblíbenému spisovateli vrátil v roce 2006, kdy zfilmoval jeho knihu Obsluhoval jsem anglického krále.
Dvojka Menzel a Hrabal
„Když se objevil Hrabal a četl jsem jeho povídku, řekl jsem si: To je můj autor. Všechno hezkého z české literatury, co se mi kdy líbilo, tak je v něm – a ještě silnější,“ popsal svůj vztah k autorovi Jiří Menzel.
Režisérovy hrabalovské filmy se také řadí k tomu nejlepšímu, co v naší kinematografii vzniklo. A pokud je vysílají v televizi, jen málokdo si je nechá ujít: 15. března si proto nezapomeňte pustit Televizi Seznam, protože na ní od 20 hodin budou dávat legendární Postřižiny.
Můžete se opět těsit na krásnou paní Maryšku (Magda Vášáryová), jejího ustaraného manžela, správce pivovaru Francina (Jiří Schmitzer) a ukřičeného strýce Pepina v podání Jaromíra Hanzlíka. Všichni také dodnes patří k často parafrázovaným postavám a Pepinova věta „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“ zase k často citovaným replikám. Zrodu filmu ale předcházela složitá vyjednávání o hereckém obsazení.
Herečce opravdu chutnalo
Menzel dlouho přemýšlel, kdo by měl hrát krásnou paní sládkovou. Náhoda tomu chtěla, že v Praze potkal Magdu Vášáryovou. Okamžitě vytušil, že by jí role sedla jak ulitá, a proto jí věnoval Hrabalovu knižní předlohu, kterou do té doby neznala. Producenti ale byli proti – slovenská herečka byla pracovně vázaná v Bratislavě, a kdo by platil penále za zrušená představení?
Navrhovali prý Libuši Šafránkovou, ale nakonec bylo všechno jinak. Vášáryové se kniha ohromně líbila a sama režisérovi zavolala, že už si na natáčení vyčlenila potřebný čas.
Problémy naštěstí nebyly ani s nezdolným apetitem paní sládkové. Vášáryové opravdu chutnalo, možná i proto, že během natáčení zjistila, že je těhotná. Během zabijačky se proto nijak nežinýrovala, jediné, co jí dělalo problém, byla vepřová krev.
Co vadilo Menšíkovi?
V roli uřvaného strýce Pepina si dnes neumíme představit nikoho jiného než Jaromíra Hanzlíka. Původně byl ale zvažován Vladimír Menšík, jehož burácivý projev byl zárukou, že postavu hlasově utáhne.
Herce scénář nadchl, když ale viděl jména na herecké listině, řekl prý: „Tak ony v tom budou hrát děti…“ a roli odmítl. Režisér měl naštěstí dobrý čich na lidi a vzpomněl si na skvělého Jaromíra Hanzlíka. Pepin byl v jeho podání dokonalý.
Mimochodem, strýc Pepin nebyl žádná literární postava, nýbrž skutečný Hrabalův strýček. A původně opravdu přijel jen na 14denní návštěvu, která se ale protáhla na celý zbytek jeho života…
