Článek
Mezi námi je spousta lidí, kteří country hudbu nemusí, ale u jména Michala Tučného (†48) jsou ochotni udělat výjimku. Byl to totiž muzikant, který do svého projevu vkládal srdce a posluchači mu věřili každé slovo. Jeho projev byl autentický, laskavý a hřejivý. Vidět Michala Tučného na koncertě byl obrovský zážitek a je škoda, že zpěvák, který by 11. ledna oslavil 75. narozeniny, zemřel zbytečně brzy.
Školila ho Olmerová
V písni Prodavač na sebe Tučný prozradil své původní vzdělání. V jejím refrénu zpívá doslova kulometnou rychlostí: „Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka, kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka, všechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte říct…“. Je ohromující, že je mu dokonale rozumět úplně každé slovo.
Se svou skvělou výslovností strčil Tučný do kapsy mnohé kolegy, kteří zpěv vystudovali. Správně artikulovat a frázovat ho učila jedna z jeho prvních lásek, o třináct let starší šansoniérka Eva Olmerová (†59). Říkala, že musí otevřít „hubu“ tak, aby ho bylo slyšet až na druhé straně hospody.
Zpěvák dělal čest i svému příjmení – už od mládí trpěl nadváhou. Ze svých kil navíc si udělal legraci v písničce Michalův song, jejíž závěr nejspíš potěší každého věčného dietáře: „…jen neberte vážně váhy, třeba je vadný závaží, anebo si řekněte: ta váha si mě neváží.“ Jinak k němu neodmyslitelně patřily lacláče a později i klobouk a starosvětské brejličky.
Já nejsem zpěvák…
Tučný byl rodilý Pražák a po romantice stepí a kaňonů nebylo v jeho životě původně ani vidu ani slechu. Nějaký čas hrál na bicí v dixielandové kapele a později zkoušel bigbít ve skupině svého staršího bratra Víta. Country propadl především díky vlivu divadla Semafor a skvělým písničkám pánů Suchého a Šlitra i banju, na které hrál Waldemar Matuška (†76). Mimochodem, banjo se tehdy dost těžko shánělo, a tak si ho Tučný vyrobil z kytary. Sundal z ní dvě struny, a aby docílil správného zvuku, podložil struny toaletním papírem.
Během kariéry vystřídal několik kapel: Greenhorns, Fešáky, Tučňáky…, a ve všech slavil úspěch. Všechny písně, které zpíval, byly v jeho podání důvěryhodné a uvěřitelné. Jeho dcera Michaela později vyprávěla, že na koni seděl snad jednou, a přesto to byl bytostný kovboj. A když o tom pak zpíval, prožitek byl zcela autentický. On sám přitom tvrdil: „Já nejsem zpěvák, zpěváci jsou v Národním divadle. Já jenom lidem zpívám písničky.“
Spojenectví s Ankou Chřestýš
Většina z nich zlidověla, ať už je to Blízko Little Big Hornu, Blues folsomské věznice, El Paso, Nečekej už dál, Rovnou, tady rovnou, Báječná ženská, Poslední kovboj, Snídaně v trávě, Všichni jsou už v Mexiku nebo Tam u nebeských bran. Některé nazpíval v 80. letech s americkou zpěvačkou Rattlesnake Annie (80), u nás známé jako Anka Chřestýš. Ta na něj v rozhovoru pro Novinky.cz vzpomínala jako na úžasného člověka, který vzbuzoval pocit důvěry.
„Díky němu se vše zdálo být lehčí. A samozřejmě to byl skvělý zpěvák, se kterým se dobře spolupracovalo. Hodně jsem se díky němu nasmála. Nikdy jsem s ním nezažila nic špatného. S nikým dalším jsem podobné spojenectví nezažila, bylo to jedinečné,“ řekla o něm Anka Chřestýš. Hitů by bylo určitě mnohem víc, kdyby Tučnému přálo zdraví.
Zpěvák v dětství onemocněl komplikovanou žloutenkou, která mu citelně oslabila játra, a po celý život ho pak trápily problémy se zažíváním. Kvůli prasklému tlustému střevu prodělal později těžký zánět pobřišnice, a nakonec ho postihla rakovina jater. Vážné nemoci podlehl 10. března 1995. Před smrtí vážil necelých 60 kg.
