Článek
Po úspěchu Dovolené s Andělem (1952) se režisér Bořivoj Zeman vrátil k postavě zapšklého pražského revizora Gustava Anděla. Zatímco v prvním filmu hrdina vyrazil na letní odborářskou rekreaci, v jeho volném pokračování Anděl na horách (1955) se vypravil do zasněžených Vysokých Tater. Jeden z divácky nejúspěšnějších titulů 50. let uvede 28. prosince Televize Seznam.
Tentokrát bude pan Anděl řešit spíš soukromé problémy než budovatelské otázky. Jeho syn se totiž zasnoubil s jistou Věrou a konzervativní otec si ji chce nenápadně prohlédnout. V hlavní roli populární komedie exceluje Jaroslav Marvan (†72), kterému opět zdařile sekunduje Josef Kemr v roli Bohouše Vyhlídky.
Musel hrát s nohou v sádře
O tom, že při natáčení veselohry nemusí být vždycky veselo, svědčí to, že plac připomínal chvílemi spíš lazaret. Na zledovatělém povrchu se zranilo hned několik herců. Rudolf Deyl ml., který hrál rekreačního referenta Pulečka, si ošklivě narazil ruku. Také někteří členové štábu přišli k nepříjemným úrazům.
A například Jaroslav Marvan si rovnou zlomil nohu. Nestalo se tak během natáčení, ale ve chvíli, kdy se na sáňkách vypravil spolu s kameramanem na panáka. Kvůli napjatému rozpočtu a také proto, že sněhu na horách ubývalo a musel se dovážet kamiony, se ale po čtyřech dnech vrátil statečně před kameru. Ta ho pak zabírala tak, aby jeho zasádrovanou nohu nebylo vidět. Marvan dostal ovšem královské „bolestné“ – jeho honorář činil 45 600 Kčs, což byly obrovské peníze. Zvlášť, když si spočítáte, že v roce 1955 brali lidé v průměru 1190 korun!
Stellinka a její chůze
Úrazy se nevyhnuly ani Josefu Kemrovi a jeho filmové manželce Stelle Zázvorkové. Oba měli podvrtnuté kotníky, Zázvorková dokonce natřikrát. Herečka později vyprávěla, že když je zraněné sváželi na sáňkách z hor, kolemjdoucí lidé vtipkovali, že film by se mohl točit rovnou v nemocnici.
Morous Marvan to prý těžce snášel a podotkl, že by se smáli, i kdyby je vezli v rakvi. Další kolegové ale neviděli svět tak černě jako on. Například Zázvorkovou s nohou v sádře si v žertu dobírali, že chodí jako kružítko.
Diváci se bavili, kritika nikoli
Film měl obrovský úspěch nejen v Československu, kde ho v kinech viděly čtyři miliony diváků, ale také v dalších socialistických zemích. Když ho Jaroslav Marvan přijel uvést do maďarské metropole, vítal ho transparent s nápisem „Jaroslav Marvan – král budapešťských kin“.
V tehdejší Německé demokratické republice zase v anketách popularity porážel takové filmové hvězdy jako Sophia Loren či Gérard Philipe. Tvůrci plánovali natočit ještě třetí díl Anděl u moře, ale k jeho realizaci už nedošlo.
Paradoxní je, že ačkoli nám připadá film prorežimní víc než dost, dobová kritika tvrdila, že měl být více politicky angažovaný. Jaroslavu Marvanovi také vytkla, že socialistického revizora ztvárnil jako prvorepublikového úředníka.
