Článek
Dospívání není žádný med, a co teprve, když máte nějaké to kilo navíc. Film Metráček jste nejspíš viděli, protože ho naše televize reprízují poměrně často. A možná jste se také zamysleli, kam se vlastně poděla talentovaná Markéta Světlíková (*16. 1. 1955), která si v něm zahrála hlavní roli.
Film Metráček natočil v roce 1971 režisér Josef Pinkava (†86) podle stejnojmenné knihy Stanislava Rudolfa. Protagonistkou vyprávění je Jitka Pažoutová, která se obtížně vyrovnává se svou tloušťkou a nemotorností i s posměšky spolužáků. Vše se změní v okamžiku, kdy se začne věnovat sportu, ve kterém je její tělesná konstituce výhodou – vrhu koulí.
Vybrali ji z 5000 dívek
Knižní předloha nese podtitul Nemožně tlustá holka, a pokud jste ji četli ještě předtím, než jste viděli film, určitě jste si hlavní hrdinku představovali jako pořádně nakynuté děvče. A to Markéta Světlíková rozhodně nebyla. Filmařům, kteří si ji vybrali na konkurzu z 5000 dívek, stačilo, že měla silnější nohy a působila jako holka „krev a mlíko“.
Také před Markétiným výkonem je třeba smeknout. Roli žákyně základní školy, která se potýká s nadváhou, a řeší i své první lásky, vystřihla tehdy šestnáctiletá slečna na výbornou. Však za ni také o rok později získala ocenění Malé zlaté slunce.
Role byly, ale malé
Jeden by řekl, že po takovém úspěchu přijdou další velké filmové příležitosti, ale Světlíková pak dostávala už jen epizodní úlohy. O čtyři roky později jsme ji mohli vidět v menší roli servírky Boženy v kriminální komedii Holka na zabití. V roce 1976 se objevila v roličce sekretářky v hornické komedii Parta hic.
Ve filmu Dívka světových parametrů (1979) ztvárnila další sportovkyni a o něco později si v komedii Kam, pánové, kam jdete? (1987) zahrála zdravotní sestru. Naposledy se na stříbrném plátně objevila v roli tělocvikářky v dramatu Corpus delicti (1991). Následovala dlouhá pauza, po které dostala ještě příležitost v TV filmu Dámě kord nesluší? (1999).
Našla si svou cestu
Kumšt jako takový ale na hřebík nepověsila. Protože vyrostla v divadelním prostředí, měla k umění vždycky blízko. Vystudovala hudebně-dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze a po absolutoriu působila na nejrůznějších scénách. Byla mj. v angažmá v divadlech v Hradci Králové, Kolíně i Příbrami, ale také v pražském Semaforu.
Na počátku 90. let založila a vedla Divadlo dětí na Malé Straně v Praze. V roce 1997 vystudovala výchovnou dramatiku na DAMU a působila pak především jako učitelka dramatické výchovy a divadelní režisérka.
