Článek
Kvůli svému serióznímu vzhledu ztvárnil herec Bořivoj Navrátil (†78) mnohokrát roli lékaře – například ve snímcích Už zase skáču přes kaluže (1971), Pozor, vizita! (1981), Sestřičky (1983) či Lev Tolstoj (1984). Vyholená hlava mu ale přihrála i postavy kriminálníků, mj. v dílu Prokleté dědictví v seriálu Třicet případů majora Zemana (1976). Vlasů se zbavil v polovině 60. let kvůli roli mravenčího Vynálezce v inscenaci Miroslava Macháčka (†68) Ze života hmyzu (1965).
Za holou hlavu byl vděčný
Na otázku, co všechno byl ochoten kvůli režisérům a jejich nápadům podstoupit, Navrátil v rozhovoru pro Divadelní noviny odpověděl: „… když bezpečně poznám, že režisér ví, co chce, když nejsem jenom pastelkou, tak opravdu leccos. A právě Macháček, i když těch chlupů na hlavě už jsem měl jen pět a půl, byl tento případ. A vyplatilo se. Ze života hmyzu byla slavná inscenace, s níž jsme tehdy objeli celou Evropu, což i v polovině šedesátých let byla výjimečná příležitost.“
Sám Navrátil ale netušil, co všechno mu tahle proměna přinese. Hned vzápětí mu nabídli roli mladého německého generála heydrichovského typu v televizní inscenaci. „Kdybych neměl holou lebku, tak mi tu roli nikdo nenabízel. Najednou jsem měl mnohem širší možnosti,“ dodal herec, který svému „účesu“ zůstal věrný až do konce života.
Ačkoli na stříbrném plátně, v televizi i na divadelních prknech vytvořil bezpočet rolí, jeho tvář nikdy neplnila titulky časopisů. „Byl to vynikající profesionál, který absolutně postrádal hereckou sebestřednost a upřednostňoval vždy postavu než sebe. A navíc byl gentleman, slušný, ohleduplný člověk, ve všem všudy jedinečný příslušník vymírající generace,“ řekl o něm režisér David Radok (67). I to byl důvod, proč Bořivoj Navrátil zůstával stranou zájmu bulváru.
Ztráta obou rodičů
Jeho život byl přitom velice pestrý a plný nečekaných zvratů. Ještě jako malý chlapec přišel o oba rodiče, a to za hodně dramatických okolností. Byly mu tři roky, když jeho maminka podlehla tuberkulóze. Otec se sice krátce po její smrti znovu oženil, ale nechtěl a trápil se. Jeho rodina na něj totiž tlačila, že děti potřebují matku. Jenže on se se smrtí milované ženy nedokázal vyrovnat a pouhý měsíc po svatbě se zastřelil. Bořivoje i s o dva roky starším bratrem pak vychovala teta (otcova sestra) s manželem.
Drama v Himálaji
Hercův život nebyl procházkou růžovým sadem ani později. Jednou málem zemřel kvůli roli. Bylo to při natáčení nepálsko-slovenského snímku Sagarmatha (1987) o horolezecké expedici usilující o dobytí Mount Everestu. Natáčelo se v autentickém prostředí a Navrátila postihla ve výšce 5400 m výšková nemoc. Šlo o velmi vážný stav a herec vyvázl ze spárů smrti jen díky souhře šťastných náhod. V nemocnici pak strávil půl roku.
Divadlo s mladými
I když hrál v mnoha seriálech a natočil řadu filmů, těžištěm jeho práce vždy bylo divadlo. Zásadní část profesního života strávil v Národním divadle, přesto však udělal krok do nejistoty a prestižní scénu, která je snem většiny českých herců, na počátku 90. let opustil. Ve svých 59 letech stal jedním z klíčových herců souboru Divadla Na zábradlí, v jehož čele stál tehdy Petr Lébl (†34).
Mladým režisérům a kolegům zůstal Bořivoj Navrátil věrný až do konce svého života. Hrál pak i na dalších scénách, jejichž aktéři i publikum byli mladší v průměru o více než dvě generace.
O stovku nestál
Herec byl jednou ženatý, s tanečnicí Marií Steinovou měl syna Kryštofa. Manželství se ale po čase rozpadlo. Ke konci života bojoval s rakovinou tlustého střeva a o nemoci hovořil otevřeně.
„Onemocnět v 77 letech je ale myslím velké štěstí. O žádnou tragédii nejde. Je fajn, že jsem se dožil tak vysokého věku. Já bych tady nechtěl být do sta let, s koncem počítám," okomentoval kdysi pro Novinky svou nemoc, které podlehl právě před deseti lety.
