Článek
Herec, komik, podnikatel, mecenáš, sportovec a také divadelní ředitel. Od narození Vlasty Buriana uplynulo dnes, 9. dubna, 130 let (1891–1962). Ač ho vnímáme především v souvislosti s jeho filmovou tvorbou, král komiků se zrodil v divadle a působil na scénách dnešních Městských divadel pražských (MDP) – v Rokoku a v Komedii.
„Burian začínal se svými komickými výstupy v roce 1916 na kabaretní scéně v Rokoku a ty nejslavnější, jako byla Italská opera, Řecko-římský zápas se židlí, Muž s penkalou a parodie na vojenský dril Svěcení praporu nebo C. a k. marodka, se staly pravidelnou součástí programové nabídky,“ říká Justina Kašparová, archivářka MDP.
Z ředitele vlastním pánem
V letech 1923 až 1925 Burian působil v Rokoku jako ředitel, poté se rozhodl, že se stane vlastním pánem. Své divadelní podnikání vysvětloval: „Nemohl jsem udělat nic rozumnějšího než peníze vydělané svými vlastními ústy strkat též do své vlastní kapsy.“
Po krátkých působeních na scénách v paláci Adria a poté ve Švandově divadle na Smíchově se roku 1930 přestěhoval do divadelního sálu, který sídlil v nově postaveném funkcionalistickém paláci Báňské a hutní společnosti na nároží Jungmannovy a Lazarské ulice, do dnešní Komedie.
„Provoz Burianova divadla byl zahájen 19. prosince 1930 premiérou Co dokáže Lemlíček. Představení tehdy mohlo vidět až 850 diváků, protože kapacita hlediště byla oproti dnešnímu stavu téměř trojnásobná. Sál byl vybaven nejmodernější technikou a prostorná foyer obložena vybraným mramorem,“ říká Lenka Dombrovská, editorka knihy Divadlo Vlasty Buriana a Komedie /1930–2020/.
Zbyly jen pozůstatky promítací kabiny
Scéna, později přejmenovaná na Divadlo Vlasty Buriana, nabízela Pražanům široké spektrum kulturního vyžití, byla zde Kinema, kdy se na oponu v sále promítaly týdeníky, grotesky, dokumentární a animované filmy. Konala se sportovní klání, besedy, výstavy i módní přehlídky pod záštitou principálovy manželky Niny Burianové (1893–1962).
Dnešního divadelního příznivce určitě napadne, kolik v té době stály vstupenky. „Jejich cena se pohybovala do 20 korun, ale pokud se jednalo například o silvestrovské představení, dosáhla několikanásobné sumy. V podstatě to bylo stejné jako dnes,“ řekla pro Super.cz Justina Kašparová, archivářka MDP. S tím, že do Kinemy se dalo přijít s deseti korunami v kapse.
Jak se Super.cz od archivářky MDP dověděl, není bez zajímavosti, že pozůstatky promítací kabiny jsou ještě dodnes patrné v zázemí kavárny v Divadle Komedie. Pro veřejnost ale nejsou přístupné. Nicméně ze všeho je zřejmé, že tehdejší Burianovo divadlo bylo velmi populární a o jeho návštěvu měli diváci velký zájem.
Divadelní hry ve filmovém kabátě
Burian v té době spolupracoval s režisérem Juliem Leblem, který v jeho divadle připravil většinu premiér a pod jehož vedením vytvořil řadu nezapomenutelných komických figur. Na jevišti se potkával s hereckými hvězdami Jaroslavem Marvanem (†72), Čeňkem Šléglem (†70) nebo s divadelním kritikem, teoretikem, scenáristou a redaktorem Václavem Trägerem (†67).
Mnohé z inscenací uvedených v Komedii pak dostaly i filmovou podobu. Premiérový Lemlíček se například objevil na plátně jako „Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa“ v komedii Karla Lamače z roku 1932. V hlavní roli – kdo jiný – Vlasta Burian.
Období strávené v Komedii představuje vrchol Burianovy kariéry. Ta byla násilně přerušena, když ho v květnu 1945 neprávem obvinili z kolaborace s nacisty a z Komedie se stalo Divadlo kolektivní tvorby.
Kromě 130. výročí narození Vlasty Buriana slaví Divadlo Komedie v této sezoně již druhé významné jubileum. Na sklonku loňského roku uplynulo 90 let od jeho otevření. K oběma výročím vydala Městská divadla pražská knihu Divadlo Vlasty Buriana a Komedie /1930–2020/ a přichystala velkou výstavu Komedie Vlasty Buriana.
