Článek
Do rodiny Břínkových se narodila jako čtvrtá v pořadí, za brášku Pavla, který v šesti letech zemřel. „Rodiče chtěli za Pavlíčka náhradu, kluka, jenže se narodila holka, třetí dcera, tak aspoň to jméno zachovali,“ řekla Super.cz operetní a muzikálová zpěvačka Pavla Břínková (71).
Po ní přišla na svět ještě Věra. Už ve čtyřech letech ji maminka zavedla do Dismanova rozhlasového dětského souboru, kde předtím vynikali tři starší sourozenci. Přitom nikdo v rodině neměl pěvecké vlohy. V pěti natáčela Pavlínka gramofonové desky s hercem Karlem Högerem a se Strýčkem Jedličkou. V osmi letech si sama určila, že chce raději zpívat, než recitovat.
Takže ji maminka zavedla do Kühnova dětského sboru a paní Kühnová řekla: Víte, že se vám narodila zpěvačka? Po devítiletce jedničkářka svedla s rodiči tuhý boj. Existovala pro ni jediná volba – konzervatoř. A i když maminka měla radost z pěveckých úspěchů, tehdy prohlásila: Ne! „Měla o mě obavy, byla jsem subtilní, citlivá. Já se zatvrdila a podepsala rodičům prohlášení, že jim v případě neúspěchu nevyčtu cestu, kterou jsem si vybrala.“
U talentových zkoušek se sešlo 72 uchazečů, byla nejmladší, a přesto uspěla jako druhá. V devatenácti udělala konkurz na hlavní roli Márii ve West Side Story v pražském Hudebním divadle Karlín. Od začátku měla štěstí na velké role. Zářila.
V sedmnácti se na horách zamilovala. „Krásný chlapec, sportovec, nutil mě taky sportovat. Z lásky uděláte úplně všechno. Za šest let jsme se vzali,“ svěřila se nám. Narodila se dceruška Janička. Už na porodním sále viděla, že něco není v pořádku, miminko neplakalo. Šlo o zbytečně předčasně vyvolaný porod. Po týdnu v porodnici malá zemřela a ona odcházela domů bez děťátka.
Ocitla se na dně. „Porodník mi řekl, že můžu hned otěhotnět. Jako důvod úmrtí uvedli nádor na mozku, čemuž jsem nevěřila. Já se vždycky dokázala dobrat pravdy. Když jsem chtěla mít druhé dítě, vypravila jsem se do patologického ústavu. Tam mi příjemná dáma našla zápis a já si přečetla, že Janička byla nezralá, neměla ani nehtíky. Rodila jsem v červnu za hrozného vedra, kdy se konala spartakiáda. Tehdy se ve vodě objevil nějaký bacil. Malá nedonošená ho asi při omývání chytla,“ domnívá se.
Každý z manželů prožíval ztrátu jinak, nakonec se rozvedli.
Po čase si vzala barmana, přesný opak prvního muže. Byli spolu deset let, narodil se syn Pavel, kterého kvůli nízké váze odvezli do kojeneckého ústavu. Opět šla z porodnice bez miminka…
Denně za ním jezdila s odstříkaným mlékem. Jednou odmítla odejít, dokud malého neuvidí, aspoň přes sklo. „Byla jsem konsternovaná! Chlapeček vypadal podstatně drobnější, než jsem si myslela.“ Domů si dítě odnesla až po měsíci, kdy dosáhlo 2,5 kilogramů. Vypozorovala, že má kratší jednu nožičku, ale lékaři jí nevěřili.
Pavlík nechtěl jíst, nepřibíral, v roce vážil pouhých šest kilo. Chodila s ním na ortopedii, rehabilitace. "Později mi všechny ty čekárny, doktory a trápení vynahrazoval láskou, veselostí a inteligencí."
Měl nastoupit do první třídy, jeho noha byla kratší o tři centimetry, napadal na ni. Pavle se podařilo s ním dostat k profesoru Čechovi do pražské Vinohradské nemocnice. Jako první u nás dělal prolongace (prodloužení) končetin. Asistoval mu lékař Tomáš Trč (65), její budoucí manžel. „Nevěřím na lásku na první pohled, ale tohle byl zážeh!“
Denně jezdila do nemocnice, pak rovnou do divadla, kde se musela zklidnit, aby dokázala zpívat a tančit. Pavel těžko snášel operace, třikrát za sebou prošel narkózou. Hrozilo koktání, proto navštěvovali logopedii.
V té době měla naplno rozjetou kariéru, byla na vrcholu uměleckých sil. Zamilovaný pár udělal řez, oba se rozvedli. Tím začala nová fáze jejího života. Ten si však pro ni nachystal další rány... Pokračování příběhu Pavly Břínkové si můžete přečíst zde.
