Článek
A do třetice Vlasta Burian. Tentokrát se s ním na obrazovkách Televize Seznam setkáme 16. února v roli upjatého bankovního revidenta v nestárnoucí komedii To neznáte Hadimršku. Král komiků si tuto postavu s úspěchem zahrál už v divadle – veselohra autorů Franze Roberta Arnolda a Ernsta Bacha byla jednou z nejúspěšnějších her, které na své scéně uváděl.
Volba filmové verze příběhu o komisním revidentovi Popelci Hadimrškovi proto působila logicky, zvlášť když se režie snímku ujali Karel Lamač a Martin Frič, kteří se dokázali vyrovnat s úskalími tehdejší technické novinky – zvukového filmu. Mimochodem, šlo o třetí zvukový film, ve kterém si Vlasta Burian zahrál.
Hadimrška aneb „Pojďte si ke mně!“
Revident Hadimrška přijde udělat pořádek do zadlužené gramofonové firmy zamilovaného majitele Jiřího Zlatníka (Otto Rubík), který se zapletl s kabaretní „zpěvandulí“ Mici Angorou (Meda Valentová). Coby rázovitý starý mládenec a počestný maloměšťan z Renešova se ale Hadimrška ocitne později také v hledišti kabaretu a jeho jméno se dostane do refrénu Angořina lechtivého kupletu. A pak se celý příběh ještě pořádně zamotá…
Vlasta Burian ve filmu uplatnil mimořádně široký rejstřík svých komediálních schopností, jak ve slovním, tak v mimickém a situačním humoru. Vynikl v ní také jeho expresivní naturel a živočišný komický talent, a to i v souběžně vznikající německé jazykové verzi (Unter Geschäftsaufsicht).
Dalších rolí se ujali herci, kteří pravidelně pomáhali udržovat vysoký „burianovský“ standard – Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl či Eman Fiala.
Od němého filmu po Vorlíčka
Z možností zvukového filmu těžila i subreta Meda Valentová coby Zlatníkova náročná milenka – kabaretní zpěvačka Mici Angora. Na umělecké scéně se Valentová objevila poprvé v roce 1916 jako osmnáctiletá elévka činohry Nového německého divadla v Praze. Diváci se s ní mohli později setkávat v Červené sedmě a v dalších divadlech, řadu let působila také na operetních jevištích.
Valentová má za sebou i úspěšnou filmovou kariéru. Kuriózní je, že jako jedna z mála hereček prošla všemi etapami filmu. Zahrála si už v němém filmu, bez problémů přešla ke zvukovému, točila za války i v poválečné éře a setkali jsme se s ní dokonce i v moderní kinematografii.
Neboli: první filmovou zkušenost si odbyla už v roce 1925 v němém snímku Jedenácté přikázání, kde byl jejím partnerem Hugo Haas. A naposledy jsme se s ní mohli setkat v roce 1971 ve Vorlíčkově komedii Dívka na koštěti, ve které hrála Honzovu (Jan Hrušínský) babičku.
Nepřehlédnutelná Svozilová
Svůj filmový debut si v Hadimrškovi odbyla Světla Svozilová, která se v něm objevila v menší roli neatraktivní bohaté nevěsty v puntíkovaných šatech. I v dalších filmech hrála většinou epizodní postavy, nicméně se svou výraznou tváří byla vždycky nepřehlédnutelná. Větší příležitosti dostávala naštěstí v divadle, kde s velkým úspěchem uplatnila svůj mimořádně široký herecký rejstřík.
Hadimrška i na čtyřech kolech
Komedie To neznáte Hadimršku měla v kinech premiéru 16. října 1931. O šest dní později představila kopřivnická Tatra na podzimním pražském autosalonu svůj nový model Tatra 57. Neví se jistě, zda to přímo souviselo s úspěchem filmu, každopádně právě tento vůz záhy získal lidovou přezdívku Hadimrška. Ta se pak z hlediska vyrobených kusů stala nejrozšířenějším osobním automobilem značky Tatra v celé její historii.
