Článek
Něžná plavovláska patřila na přelomu 70. a 80. let k hojně obsazovaným herečkám a díky jejímu dívčímu půvabu jí slušely hlavně role princezen. Těch si během kariéry zahrála hned několik – mj. v pohádkách Princ a Večernice, Deváté srdce (obě 1978) nebo Láďo, ty jsi princezna! (1979). Zalíbila se i východoněmeckým filmařům, kteří ji obsadili do své rodinné fantasy Sněženka a Růženka (1979.
Julie Jurištová se narodila 29. listopadu 1955 ve Znojmě. Odmalička ráda četla a zajímala se i o herectví. Přihlásila se proto na Státní konzervatoř, ale nevzali ji. To ji od jejího snu neodradilo. Nastoupila jevištní praxi jako elévka v oblastních divadlech v Českém Těšíně a v Mostu a díky této průpravě pak uspěla při zkouškách na DAMU.
S Voskou i s Vinklářem
Po absolutoriu v roce 1978 působila patnáct let v Městských divadlech pražských, kde na scénách Divadla ABC a Rokoka vytvořila velké množství postav. Diváci ji mohli vidět mj. ve hrách Maškaráda, Rozhovory se Sokratem, Sen noci svatojánské, Amadeus, Manon Lescaut a mnoha dalších.
Kromě toho se objevovala ve filmech a nešlo samozřejmě jen o pohádky. Pamětníci si Julii Jurištovou vybaví možná i z dalších snímků. V kriminálce Noc klavíristy (1976) hrála po boku Václava Vosky (†63) klíčovou svědkyni vraždy, v komediální moralitě Stopař (1978) pak manekýnku a milenku hlavního hrdiny (Josef Vinklář, †76). Některým divákům možná utkvěla v paměti i jako pionýrská vedoucí Terezka v rodinném filmu Od zítřka nečaruji (1979).
Cílí na dětské publikum
S princeznami a filmem nadobro skoncovala na konci 80. let, pohádkám se ale věnuje dodnes. Je principálkou Divadelní společnosti Julie Jurištové, která cílí především na dětské publikum. A (odhlédneme-li od současné koronavirové krize) ve svém snažení je úspěšná. K trvalkám repertoáru patří hry Čertův švagr, Princezna se zlatou hvězdou, Pyšná princezna, Strašidelný mlýn a Obušku, z pytle ven!
Herečku mrzí, že Praha nemá stálou činoherní scénu pro děti, jako tomu bylo kdysi v Divadle Jiřího Wolkera, a chtěla by to svým působením změnit. Zatím (opět za normálních okolností) se s jejím souborem mohou diváci setkávat v pražských divadlech U Hasičů a Bez zábradlí a samozřejmě také na zájezdových představeních po celé republice.
V roce 2002 společnost rozšířila repertoár i o představení pro dospělé, ale dětský divák je pro Jurištovou stále prioritou.
„Získat srdce dětského diváka znamená totiž také to, že bude divadlo vyhledávat i jako dospělý a bude dávat přednost opravdové živé kultuře před programy některých televizních stanic. Ono hrát pro dětského diváka není vždycky jednoduché, protože když se jim něco nelíbí, dávají to hlasitě najevo. Naštěstí daleko častěji se děti v divadle cítí dobře. Ostatně, plný sál, smích, potlesk a rozzářená dětská očka mluví za všechno!“ uvedla před časem pro Slánské listy. Šlo o hodně výjimečnou záležitost, protože Jurištová rozhovory normálně neposkytuje a své soukromí si bedlivě střeží.
Co ji spojuje s Janem Hrušínským
Veřejnost toho o ní proto moc neví. Jediné, co přijde občas na přetřes, je její někdejší vztah s Janem Hrušínským (65), se kterým se sblížila při natáčení pohádky Láďo, ty jsi princezna! Vzhledem k tomu, že jde o dávnou historii, nemá smysl se v tom pitvat. Bývalý herecký pár dnes spojuje jiná věc – oba jsou divadelní principálové.
Sama Julie Jurištová, která v těchto dnech oslaví pětašedesátiny, hraje už jen občas, spíš za odměnu. V rozhovoru pro Slánské listy také zmínila, že po princeznách se jí rozhodně nestýská – naopak, lebedí si v jiných postavách: „Teď hraju převážně záporné postavy nebo staré báby a nejraději ježibaby,“ prozradila.
