Článek
I tahle zrzka byla kmotrou románu Lenky Pastorčákové Žárlivka. Zpěvačka Debbi ale kupodivu sama moc zkušeností se žárlivostí nemá. "Sama nejsem moc žárlivý typ a můj přítel tím trochu trpí, když nežárlím vůbec. A díky bohu jsem neměla ani zkušenost s tím, že by byl můj kluk moc žárlivý," svěřila.
To má tedy opravdu štěstí, zvlášť při její profesi, kdy se jako zpěvačka pohybuje mezi spoustou mužů, muzikantů. "Je pravda, že ze začátku tam nějaké náznaky byly a musela jsem vysvětlit, že většina lidí, se kterými pracuju, jsou chlapi, a bude to muset přežít. Nic jiného neexistuje. Na druhou stranu si myslím, že žárlení je přežitek. Když na druhého člověka žárlíte, dáte mu naopak podnět, že by mohl být nespokojený a mohlo by dojít k nějakému tomu omylu," opisuje zajímavým synonymem nevěru Debbi.
Samotné se jí prý "omyl" nikdy nestal. "Zatím jsem byla vždycky dost hodná. A možná to bylo právě tím, že na mě nikdo moc nežárlil. Takže můžu klidně odpřisáhnout, že jsem věrné děvče," dodala.
Druhým tématem, které jsme vzhledem k převažující barvě vlasů u kmotřiček načali, byla její zrzavá hříva. "Teď přijde přiznání. Já vlastně zrzka nejsem. Původně jsem byla spíš blonďatá. Takže jsem spíš schytala narážky, že jsem hloupá, protože o blondýnách se traduje, že nejsou úplně nejchytřejší. Takže v dospělém věku už s touhle barvou jsem slyšela snad jedinou jakoby urážku. A to bylo: Zrzku, nechceš zmrzku?," smála se Debbi.
