Článek
Když jste zapnuli na konci 60. let televizor, byla tam. A když jej sledujete v roce 2018, je tam také! Televize prošla velkým progresem, začala vysílat barevně, digitálně a ve vysokém rozlišení. Jedna věc se však nemění – Saskia Burešová (71).
Kdo by neznal stálici veřejnoprávního programu? Na první dojem nestárnoucí rusovláska je součástí vysílání už neuvěřitelných 50 let. Kariéra Saskie Burešové je tedy o polovinu kratší než historie naší republiky. Dáma s pečlivě načesanými vlasy toho hodně pamatuje, její tvář ovšem se zásluhami příliš nekoresponduje. Paní Saskia totiž vypadá stejně jako v době, kdy televize byla ještě Československá.
Divákům v mysli utkvěla jako ikonická hlasatelka, její uplatnění však bylo mnohem širší. Už na konci 60. let moderovala pořad Poštovní schránka určený vojákům základní služby. Budoucí obrana národa na ní tehdy mohla oči nechat.
Na vrchol se ovšem dostala až jako hlasatelka. Diváci se z jejích úst dozvídali o televizním programu. Saskia předváděla profesionální výkon a v televizi promlouvala s takovou jistotu, že její vstupy působily jako předtočený materiál.
Za své zásluhy byla Burešová oceněna rovnou pěti cenami TýTý pro nejoblíbenější hlasatelku či hlasatele. Nebýt zrušení její profese a následně celé ankety, ceny by zajisté sbírala dodnes a jejich počtem by předčila i samotného Karla Gotta.
V současné době mohou diváci Saskii naladit v neděli dopoledne v tradiční stafáži víkendového programu veřejnoprávní televize Kalendárium. Konzervativní formát s triky na úrovni filmu Cesta do pravěku (1955) je velmi „tradiční“ a může tak vznikat dojem, že se neustále reprízuje. Vždyť ani jeho moderátorka se během uplynulých desetiletí nezměnila. Nenechte se však zmást.
„Paní Burešová natáčí v pravidelných cyklech nové díly Kalendária. Vždy je dokonale připravená a celý štáb nepřestává udivovat svou profesionalitou. Opravdu se nejedná o reprízy“ prozradil nám zdroj z České televize o legendě, která patří ke Kavčím horám stejně jako Jů a Hele.
Nikoho příliš nepřekvapí, že se o Saskii v televizních kuloárech mluví jako o Věci Makropulos podle slavného Čapkova díla. Televizní legenda je neměnná stejně jako Kalendárium, jehož grafická podoba se za 25 let příliš nemodernizovala.
