Článek
Patří asi mezi nejznámější matku s dcerou, které se věnují herecké profesi. Mohlo by se zdát, že o Tereze Kostkové a Carmen Mayerové bylo napsáno už vše, my jsme ale přece jen zjistili nějaké informace, které vás možná překvapí. Carmen Mayerová a Tereza Kostková se zúčastnily happeningu “Den pro mou mámu”, který probíhá v rámci seriálu akcí Štroodl, a který je o posílení nejcennějšího životního vztahu dětí a rodičů.
Terezo, o svých rodičích mluvíte vždy velmi hezky. Měla jste ale přece jen v minulosti někdy tendenci je před svým okolím upozadit?
Ještě dřív, než jsem svou práci dělala, jsem to to možná řešila. Ve věku sedmnácti, osmnácti let jsem asi jako každý chtěla být sama za sebe.
Je pravda, že to je asi pro všechny v tomto věku obvyklé…
Ano, pamatuji si, že jsem začala chodit na moderní tanec, kde mě všichni znali jako Terezu, nikdo neřešil mé příjmení. Až když jsem kamarády pozvala k sobě domů na odpolední oslavu svých osmnáctin a oni si všimli fotek s mými rodiči, tak byli velmi překvapení. Nakonec zachrastily klíče a oni vešli do dveří.
Musím se přiznat, že jsem byla ráda, že mě měli rádi kvůli mně samotné a ne kvůli mé rodině. To je ale asi pro každého důležité a netýká se to jen herectví.
V budoucnu už jste své slavné rodiče nezapírala?
Když jsem se začala věnovat herectví, už jsem to tolik neřešila. Vnímala jsem, že jsou na to různé reakce, ale kvůli tomu bych své rodiče rozhodně nikdy nezapírala.
Zdá se, že se svou maminkou máte až idylický vztah. Bylo tomu ale jinak v pubertě?
Já mám pocit, že jsem snad ani žádnou pubertu neměla. Upřímně řečeno bych musela být úplně tupá, kdybych si nevšimla, že moji rodiče jsou vtipní, inteligentní a milí lidé. V tom mě ani puberta nedokázala zaslepit. Jelikož jsem byla čtvrté dítě, tak dobře věděli, jak na mě. Nedopouštěli se ani přirozených přešlapů, které rodiče občas dělají.
Takže nikdy žádné problémy mezi vámi nebyly?
Pokud byly nějaké konflikty, tak to byly úsměvné situace. Spíš mi vadí, že máma rozmazluje dárky mého syna, ale to se asi děje v každé rodině. Nic zásadního.
Máte někdy takový ten pocit uvědomění, že na vašem synovi pácháte něco, co vám prováděli rodiče?
Na to už jsem vlastně odpověděla. Nepamatuji si, že by mi naši někdy provedli nějaké příkoří. Navíc my jsme velmi tolerantní rodina, vyrůstala jsem ve velmi demokratických podmínkách. Nemám co nedělat, nebo dělat. Jsem svá, v něčem jsem osobitá.
Podnikáte s vaší maminkou někdy nějaké ryze dámské akce?
Velmi často spolu hrajeme. Už čtrnáct let hrajeme ve Viole v představení Hodně smíchu a pár slz. To je náš prostor a náš čas. Často jezdím s našima na dovolené. Občas spolu jdeme na kafe a vypovídáme se mimo domov. Jinak spolu řešíme zahradu, chod domácnosti, takové ty běžné věci.
Jaké máte plány na léto?
Jelikož budu hrát na nové scéně divadla Ungelt, tak spíš využívám skulinky volných dnů. Máme v plánu ale všehochuť, jako jsou hory, moře, českou krajinu. Tonda zvládne i přímořské tábory. Mám tam prostor pro momentální nápady. S touto představou jsem spokojená a doufám, že všechno zvládneme.
