Článek
Jedenadevadesát let by slavné herečce nikdo nehádal. Myslí jí to jako za mlada, občas se jí mihne úsměv ve tváři a hodně jí to sluší. Herečce Vlastě Chramostové by její životní elán mohl kdekdo závidět.
Dlouhotrvajícím potleskem ji v pondělí v Národním divadle přivítali hosté a novináři na křtu nové edice jejích pamětí a aktuálního pokračování knihy Byl to můj osud na přeskáčku I. a II.
„Nestačím se divit a děkuji vám, že jste přišli. Zažila jsem si pády i vítězství a v několika případech byly ty pády vlastně výhrou. Potkala jsem za svůj život hodně vzácných lidí a mohu říci, že platí slova – jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš. Pro mě byla velice vzácnou bytostí Olga Scheinpflugová, spisovatelka, básnířka a herecká kolegyně. Měla jsem štěstí, že jsem ji potkala a stala se navždy člověkem mého srdce,“ vyznala se na křtu Chramostová, kterou přišel podpořit i její herecký kolega David Matásek.
„Proč jsem tady? Přišel jsem pozdravit a podpořit paní Vlastu. My jsme se spolu potkali několikrát na jevišti a smekám před ní. Byla to pro mě samozřejmě profesní škola, ale nejen to. V jejím případě to byla a je škola životních postojů. Vždyť ona se i s nepřízní osudu vyrovnala s grácií, pro mne je to dáma s velkým D,“ uvedl na křtu David Matásek, který tím připomněl, že Vlasta Chramostová nesměla za komunismu po podepsání Charty 77 oficiálně hrát.
