Článek
S nejúspěšnějším tuzemským badmintonistou, trojnásobným účastníkem olympijských her a devítinásobným mistrem republiky ve dvouhře jsme se nepotkali na kurtu, ale na výběhu na pražské Letné s partičkou s RunCzech týmu. Naše řeč se nenesla pouze okolo sportu, tématem našeho povídání byl i vztah s manželkou Gabrielou Koukalovou, která prožívá jedno z nejtěžších životních období.
Dneska tě potkáváme na výběhu s členy RunCzech týmu. Takže běhání tě taky baví?
Neumím chodit běhat pravidelně, spíš jen čas od času.
Takže jsi změnil přístup k pohybu?
Běhával jsem jednu dobu, ale od té doby, co nedělám profesionální kariéru, k pohybu přistupuju jinak. Po těch mnoha letech trápení moje tělo moc sportovat nechce. Spíš dělám sport pro sebe, pro zábavu, to, co jsem celý život neznal. Teď si třeba jedu zajezdit na kole, aniž bych si měřil tepovou frekvenci, nebo se snažil být lepší.
A jaké jsou tedy ty rekreační činnosti?
Mám rád tenis, docela mě začalo bavit plavání, v létě mě baví kolo, přičichl jsem si ke golfu. Mnoho let jsem byl zavřený ve smradlavých tělocvičnách, a tak teď raději vyhledávám venkovní aktivity.
A do badminton?
Moje rakety jsou uložené ve skříni. Je pravda, že se k tomu občas dostanu, protože badminton občas ukazuju lidem z jiného pohledu. Spousta lidí tento sport hrála na chalupě přes vrata a já se jim snažím ukázat, jaké je to v profesionální podobě.
Občas pomůžu nějakým klukům, kteří se snaží nastoupit na mou olympijskou cestu. Nemůžu se ale považovat za profesionálního hráče badmintonu.
Co tě teď vlastně živí?
Jsou to firemní badmintonové aktivity. V současnosti s tím dělám hodně přednášek v korporátním světě na téma motivace. Říkám lidem svůj příběh, kdy jsem se snažil uspět ve sportu, který u nás nikdo neznal, nebo ho neuznával.
Jsi rád, že jsi změnil vnímání lidí?
Když jsem začínal, lidi brali badminton jako plážovou zábavu a přirovnávali ho třeba ke kuličkám. Mí spolužáci se mi smáli, že to není pořádný sport. Dnes mě těší, že když si chci jít zahrát, tak si musím dlouho dopředu bookovat kurty, protože je všude plno. Jsem rád, že spousta lidí dnes už ví, že badminton je velký olympijský náročný sport.
Děláte s tvou manželkou Gabrielou nějaký sport společně? Je něco, v čem jí stačíš?
(smích) Začal jsem díky ní lyžovat a oblíbil jsem si běžky. Letní přípravu jsme spolu často absolvovali společně. Někdy spolu jdeme do posilovny, nebo do bazénu.
V čem je lepší než ty?
Na kole jsem se s ní většinou udržel, tam mužská fyzická síla měla vliv. Na dlouhých vzdálenostech při běhu jsem se nechytal. Když jsme spolu začali před čtyřmi lety chodit, tak jsem se spolu šli proběhnout. Když jsme po hodině a čtvrt běželi pořád stejným směrem a nevypadalo to, že jsme aspoň v půlce, tak jsem začal být trošku nervózní. Nikdy předtím jsem neběžel takovou dobu. Ona mě začala hecovat a říkala mi, že kvůli hodině a čtvrt se nemusela ani přezouvat. Tehdy jsme spolu běželi asi dvě a půl hodiny a bylo to pro mě šílený.
Pokorně se musím sklonit před jejími fyzickými schopnostmi, které měla a má dodnes.
Plánujete spolu rodinu?
Nikdy to nebylo tajemství, že rodinu plánujeme. Teď to ale není ideální období. Mám pocit, že by to v těchto časech nebylo dobré. Gábina je pod takovým tlakem, že na tyto rodinné záležitosti správná chvíle není.
Čeká vás teď něco příjemného, po tom náročném období?
Vlastně se těšíme na každý den. Nemáme naplánované žádné dovolené, žádné cesty. Užíváme si tu pohodu, že jsme po delší době šťastní, doma a v klidu. Spíš trávíme hodně času s rodinou, kamarády. Opékáme buřty, to nám hodně chybělo.
