Článek
Po dvanácti letech ho politika přestala bavit a vrátil se k herectví. Prvním počinem, kde můžeme pořádně zakulaceného Vítězslava Jandáka poprvé po dlouhé době vidět v herecké roli, je rodinný film Přání k mání, který vstoupil před pár dny do kin.
"Bylo to zvláštní, i když roli naboba jsem si užil, ale strašně jsem se před kamerou styděl, měl jsem strašnou trému a byl jsem úplně vyřízený. Ale všichni na mě byli tak hodní, přezouvali mne, oblékali mne a bylo mi báječně. Tak jsem si nakonec řekl, že je to o trochu lepší než v parlamentu. A když mi pak dali i ty prachy, to byl zázrak," smál se Jandák.
Líbilo se mu i prostředí, kde jako majitel hotelu Babák natáčel. "Ten hotel měl takovou zvláštní auru. Už kdysi dávno se tam točil třeba film Tři vejce do skla s Vlastou Burianem. Za první republiky se tam hodně natáčelo. V těch zdech to tam všechno je, takže když tam přijdete, tak jste doma. Dýchla na mne historie a historické flámy," vyprávěl.
Do herectví už se Jandák vrhl po hlavě. "Natáčel jsem 13. komnatu, pak další věc s Jiřím Svobodou a teď čtu scénář od pana režiséra Pachla k seriálu. Mám strašně energie a teď to ze mne musí ven," vypočítal.
Nemohli jsme si nevšimnout, že se Slávek od doby, kdy jsme jej jako herce viděli naposledy, poněkud zvětšil, zvláště v oblasti břišní. "Dvanáct let jsem se věnoval jen té politice, to se musí dělat na full time. Přestalo mě to ale bavit, nebylo to hezké prostředí, a tak jsem v květnu položil mandát. Dvanáct hodin denně sedíte na zadku, a to není dobré, tak jsem samozřejmě přibral, jako každý," přiznává Jandák.
Hubnout se ale nechystá. "Žádná kila neshazuju, já na to kašlu. V tomhle věku už je to jedno, jak vypadáte. Hlavně, abyste byl příjemný pro lidi, lidi vás brali a režiséři vás chtěli. A když mě nebudou chtít, tak se taky nic nestane. Umřu v klidu, co se dá dělat," uzavřel.
