Článek
Zpívající model Robert N. proletěl naší hudební scénou jako kometa. Za pět let profesionálního zpívání vydal pět alb, jeho písně vyšly na šedesátce CD a účinkoval v hudebních pořadech a estrádách, které vysílala Nova, Prima i Česká televize v prime time. Před deseti lety zmizel ze šoubyznysu.
Nyní se připomíná LP deskou Hej, pane diskžokej, kterou si nadělil jako svatební dar. O víkendu se totiž žení. Po osmi letech se rozhodl úředně zpečetit vztah se svou snoubenkou Lucií, učitelkou z mateřské školky, s níž plánuje i rodinu. „Mám z tohoto originálního dárku velkou radost. Na vinylu ještě žádná moje písnička nevyšla a že by mi mohlo vyjít celé elpíčko, to by mě nikdy nenapadlo. Abych si ho mohl přehrát, budeme si muset pořídit gramofon,“ přiznává Robert N.
Na dobu, kdy působil v šoubyznysu, vzpomíná rád, ale už by se k tomu nevracel. „Byla to skvělá pětiletka, na kterou vzpomínám moc rád. Hrát si na zpěváka mě fakt bavilo. Jsem soudný a proto vím, že jsem nikdy nebyl opravdový zpěvák, jen jsem si na něj hrál. Super bylo, že ta hra bavila nejen mě, ale i lidi, kteří chodili na vystoupení a kupovali si desky," svěřil.
„Měl jsem skvělého manažera a všechno fungovalo velmi dobře, ale každá pohádka jednou skončí. Zpívání zkrátka bylo jen takový fajn koníček a zábava, ale nikdy jsem nechtěl zpívat do konce života. Dělal jsem taneční písničky, vystupoval na diskotékách, a když se mi blížila třicítka, řekl jsem si, že jsem už starý na to, abych poskakoval na pódiu, pod nímž křepčily holky, kterým jsem skoro mohl dělat tátu. Myslím, že je fajn odejít v pravý čas a pokud možno na vrcholu," vysvětlil.
A co Robert dělal? "Mým snem bylo odjakživa cestovat, což se mi při zpívání moc nedařilo, protože jsem vystupoval nebo natáčel i v létě. Za posledních deset let jsem projel velký kus světa. Navštívil jsem indonéské ostrovy Bali a Lombok a lezl po tamních sopkách. Projel jsem Portoriko, na Filipínách jsme procestovali několik ostrovů, cestovali jsme po Jihoafrické republice i Etiopii nebo Gruzii. Užíval jsem si to," vyprávěl.
Samozřejmě bylo nutné, aby si na cesty nějak vydělával. „Částečně jsem se vrátil k tomu, co jsem vystudoval – pracuji s počítači a především testuji různé technologie a systémy. To je svět, který mě vždy bavil, baví a ve kterém vidím svou budoucnost," uzavřel.
