Článek
Je vlastně jakousi chodící učebnicí dějepisu, jelikož je pamětnicí dvou století i tisíciletí, zažila mnoho změn vlád i režimů a také válečné hrůzy! Herečka Zdenka Procházková (91) má ale paradoxně nejhorší zážitek z doby až po válce, a to s Čechy!
„Bohužel v prvních dnech po válce jsem zažila něco, co byl jeden z nejhorších zážitků, jaký jsem kdy měla. Viděla jsem na vlastní oči, jak si na dnes již neexistujícím hřbitůvku na Vinohradech, tam, co teď stojí televizní věž, německé ženy pod puškami naší revoluční gardy vyhrabávají rukama vlastní hrob, jak se kolem shromažďují lidé a opájejí se tím pohledem, jak mladý tatínek, držící dítě na ramenou, mu ukazuje, jak vypadají popravy, jak při výstřelech lidi tleskají,“ píše Zdenka Procházková v knize Procházka životem, kterou s ní sepsala mladá a talentovaná novinářka Pavlína Kadlecová.
„Utíkala jsem odtamtud v hrůze. Já chápu nenávist těch, kteří přišli o své drahé v koncentrácích, při heydrichiádě, bylo jich jistě daleko víc než německých obětí za revoluce, ale ten způsob, jakým se dělo vyrovnávání, nebyl hoden slušných lidí. Nehledě k tomu, že revoluční garda nebyla složena z lidí válkou postižených, ale většinou z těch, co se bez skrupulí točí za prospěchem. Měli svazky klíčů od německých bytů, které vykrádali, zabírali, prodávali, byla to strašná doba,“ prozradila Procházková, která i v pokročilém věku často vystupuje v Německu a Rakousku.
Nikdo si ale nemůže myslet, že by právě ona byla odpůrkyní poválečného odsunu Němců. Jen kritizuje, že i on se odehrával za asistence podobně sadistických revolučních gard.
„Tyto zážitky mě přinutily k poznání, že i u nás jsou lidé, kteří by se v koncentrácích dovedli stejně krutě chovat jako tamější kápa a kati,“ dodala herečka, která ztvárnila ve filmu Lída Baarová slavnou prvorepublikovou herečku na samém konci jejího života.
To, co popsala, je věc, kterou si Češi neradi připomínají. Někteří politologové přitom upozorňují na to, že až objektivní vyrovnání se s minulostí vlastního národa může každé zemi pomoci udělat za historií definitivní tečku.