Článek
Co všechno může dovést člověka k tak těžkému zločinu, jako je vražda? Většina případů je motivována osobními spory nebo snahou se obohatit. Zajímavý kompilát tří odlišných pohledů na tři odlišné vraždy nabízí také povídkový film Motiv pro vraždu (1974), na který se můžete podívat 14. září ve 20:10 h na Televizi Seznam.
První povídka Víkend režiséra Júlia Matuly popisuje fatální omyl násilnického majitele tenisového kurtu Karase (Ilja Prachař). Ten náhodou natrefí na ženu (Zdena Studenková), kterou před časem znásilnil. Ze strachu, aby ho neprozradila, se rozhodne ji zavraždit – jenže omylem zabije jinou ženu. Kapitána Veřejné bezpečnosti ztvárnil Václav Postránecký.
Povídka Rukojmí, která vznikla pod režijní taktovkou Jiřího Svobody, patří k nejsilnějším příběhům triptychu. Na operační sál, kde se lékaři chystají operovat těhotnou ženu, vnikne narkoman Čaban (Jiří Hálek) a lékaře si bere jako rukojmí. Jde o velmi drsný příběh, kam až může závislého člověka dohnat zoufalá snaha dostat se k dávce.
V retrospektivách lze sledovat, jak se Čaban pokoušel získat peníze na drogy. Nejprve je sháněl doma, pak v lékárně, kde zastřelil policistu, a nakonec se jeho cílem stala nemocnice. Výkon Jiřího Hálka je opravdu mimořádný a nadlouho se vám vepíše do paměti.
Třetí povídku Kapsář natočil Tomáš Svoboda. Popisuje smutný příběh právě propuštěného kapsáře Bendy (Petr Čepek), který mnohým divákům vžene slzy do očí. Benda se chce ihned po propuštění vrátit k řemeslu, ale jeho pokus končí tragicky.
Zajímavosti z natáčení
Společné téma příběhů je tedy jasné – vražda. Vše ostatní už se ale liší. I když další spojovací článek by se ještě našel – a tím je hudba Petra Hapky, která se výrazně podílí na působivé atmosféře jednotlivých příběhů.
Povídkový triptych Motiv pro vraždu se točil v Posázaví, v Nižboru a v okolí Zbečna, konkrétně v obci Sýkořice, kde měl filmový vrah Karas chatu. Některé scény se točily v Praze. K vidění je tak například Korunovační ulice v Bubenči, dále Nusle, Letenské sady, stanice metra Vyšehrad či hotel Olympik.
V povídce Kapsář se v roli malého Petříka objevil tehdy devítiletý Filip Renč. Z kdysi poměrně obsazovaného dětského herce je dnes známý režisér. Natočil mj. filmy Requiem pro panenku, Rebelové, Román pro ženy, Hlídač č. 47 či Lída Baarová.
Představitel uťápnutých hrdinů překvapí
Jiří Hálek, který v povídce Rukojmí exceloval v roli vyšinutého narkomana, byl u filmu především mistrem vedlejších rolí. Vzhledem ke své menší postavě a poněkud kabaretnímu vzhledu hrával až na výjimky rozličné uťápnuté, submisivní či komické mužíky či vzteklouny. V jeho filmografii, která čítá téměř dvě stovky postav, defiluje dlouhý výčet úředníků, nádražáků, číšníků, požárníků, správců, učitelů, ředitelů…
Hálka si všichni pamatujeme jako ředitele školy v nestárnoucí komedii Marečku, podejte mi pero! (1974) nebo redaktora Hrdličku ve dvou filmech šestidílné básnické série režiséra Dušana Kleina. Jedinou výraznou hlavní roli, vychovatele na hornickém učilišti, dostal herec v roce 1985 v komedii Mezek režiséra Vladimíra Drhy. Každopádně, Jiří Hálek byl především dlouholetou výraznou oporou Činoherního klubu, na jehož prknech působil 35 let.
