Článek
K prázdninové pohodě patří letní čtení o prvních láskách a nesmělých romantických vztazích. V dobách, kdy neexistoval internet a sociální sítě, hltala většina mladých čtenářek romány Stanislava Rudolfa, který byl skutečným znalcem dívčích duší. Podle jeho příběhů bylo také natočeno několik filmů, například Metráček (1972), Údolí krásných žab (1973) nebo Kopretiny pro zámeckou paní (1981). Všechny jsou dodnes divácky oblíbené, a když je televize reprízují, mnozí se na ně rádi podívají znovu.
Hrdinkou snímku Kopretiny pro zámeckou paní je patnáctiletá Katka Krásná, jejíž otec je správcem hradu Krabonoš. Ten ale kolem sebe vidí jen historii a architekturu a o současných problémech své pubertální dcery nemá ani potuchy. Katce, která prodává během prázdnin lístky v hradní pokladně, padne do oka student historie Petr z Prahy. Mladík přijel na hrad brigádničit jako průvodce a Katku přehlíží jako příslovečné lány. Jenže ta se do něj zamiluje, a aby si získala jeho pozornost, ukradne z hradní expozice dva cenné korbele. Má šanci získat po tomto průšvihu Petrovu lásku?
Sympatický herecký výběr
Režisér Josef Pinkava (†86), který byl specialistou na dětské a rodinné filmy, pojal snímek jako oddechový prázdninový příběh se sympatickými hrdiny. Titulní roli v něm ztvárnila neherečka Sylva Julinová (58), její rodiče hráli Zdena Hadrbolcová (86) a František Husák (†55), partu studenta Petra se ujal Jan Hartl (70).
Nepřehlédnutelnou figuru tvoří i průvodkyně Těšíková v podání Jiřiny Jelenské (†64) a její rozmazlený syn Pavluša, kterého hrál Pavel Klůs (†55). V roličce studenta Roberta si svůj debut před kamerou odbyl tehdy dvacetiletý Pavel Kříž (62), kterého ve filmu nadaboval Roman Skamene (68).
Herectví? Ani omylem
Šlo o jedinou filmovou roli Sylvy Julinové. K lítosti jejích mnohých fanoušků ji herectví jako profese nelákalo. Julinová, dnes Matulíková, vystudovala medicínu a pracuje jako zubní lékařka se specializací na ortodoncii.
Proč Husák nemohl na plac
Její filmový otec František Husák se jednoho dne šíleně spálil na sluníčku, že se s ním nedalo točit. Muselo se čekat až trochu vybledne.
„Krabonoš“ žije hlavně pohádkami
Filmový Krabonoš byste našli na fotogenickém hradě Bouzov, kde se později točila i pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987). Natáčely se tu i oblíbené pohádky O Janovi a jeho podivuhodném příteli (1990), Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (1990) a vznikla zde i série italských koprodukčních fantasy filmů o princezně Fantaghirò (1991-1993).
Název Zámku Krabonoš si režisér půjčil z názvu jedné vesnice na jihu Čech, která je od roku 1950 součástí obce Nová Ves nad Lužnicí. Leží asi sedm kilometrů severovýchodně od města České Velenice.
Kopretiny pro zámeckou paní se líbily nejen u nás, ale i v cizině. Například z 12. mezinárodního filmového festivalu v italském Giffoni Valle Piana, který je velmi prestižní akcí, si snímek odnesl Zvláštní cenu poroty.
