Článek
Příběhy o tom, že se dívka převlékne za kluka (nebo naopak) a nikdo nic nepozná, nám sice mohou připadat naivní, přesto jsou divácky vděčné. Stačí vzpomenout legendární americkou komedii Někdo to rád horké (1959) s Tonym Curtisem, Jackem Lemmonem a Marilyn Monroe v hlavních rolích. Se svou troškou do mlýna přišel několikrát i český film. Dodnes oblíbená je veselohra Holka nebo kluk, kterou v roce 1938 natočil režisér Vladimír Slavínský. Pokud jste ji zatím neviděli, pusťte si 18. července ve 20:10 h Televizi Seznam.
Můžete se těšit nejen na zábavný příběh, ale i na velké prvorepublikové hvězdy, kterým vévodí Adina Mandlová v roli Ady Bártů. Dívka má sice vystudovanou hospodářskou školu, ale vystupuje v divadle v mužském převleku jako tanečník. Adin strýc Jaroslav Orlický (Theodor Pištěk), který po třech nepovedených manželstvích nesnáší ženskou společnost, nemá o ničem tušení. Domnívá se, že Ada je synem jeho sestry, která se kdysi provdala proti vůli rodičů, a pošle za ní svého tajemníka Kropáčka (Václav Trégl). Dívka v převleku za mladého muže přijede na jeho statek, ale zamiluje se do pohledného Ríši (Raoul Schránil), který má po Orlickém dědit…
Pěvecký debut Mandlové
Diváci na této veselohře dodnes oceňují skvělé obsazení i těch nejmenších rolí, vtipné dialogy, nadsázku, dobové trendy a moderní pohled na tehdejší současnost. Film, který režisér stihl natočit ve dnech 9. 12.-22. 12. 1938, se měl původně realizovat již v první polovině roku. Slavínský tehdy do titulní role navrhl oblíbenou komediální herečku (a diblíka v jednom) Věru Ferbasovou.
Úlohu nakonec získala Adina Mandlová a střihla si tu dokonce svůj pěvecký debut. Písničku Dejte si radit totiž nazpívala sama, ačkoli v ostatních případech ji vždycky zastoupila zkušenější pěvkyně.
Film, který se točil na zámku Hubertus v Jílovišti, měl premiéru 3. února 1939 v kinech Amerika a Juliš.
Slavínský byl pes…
Režisér Slavínský byl přeborníkem na sladkobolné příběhy z červené knihovny. Ale studiím dobře vydělával, protože natáčel rychle a levně. Na place byl velmi přísný a nenáviděl improvizaci. Kritika mu často vyčítala stereotypní obsazování herců Antonie Nedošinské, Theodora Pištěka, Lídy Baarové, Věry Ferbasové, Františka Krištofa–Veselého, Raoula Schránila aj.
Slavínský byl tak akurátní, že si dokonce zval herce domů na zkoušky, což dosvědčil jeden z jeho „kmenových“ herců a známý filmový milovník Raoul Schránil: „Znal celý scénář do posledního písmene zpaměti, předehrával všechny role i tak ostříleným hercům, jako byli Jára Kohout, Jindřich Plachta, Růžena Šlemrová, prostě všem. Chodil kolem stolu, sedl si na něj, nohu položil na židli, zvedal pomyslný telefon, jedl z pomyslných talířů pomyslným příborem… Zahrál před našima očima celý film, a přitom komentoval postavení kamery a způsob osvětlení, naznačil střihy.“
…a také vlastenec
Za protektorátu ale Slavínský ukázal, že umí i něco jiného než sladkobolné limonády. Natočil vlastenectvím překypující film To byl český muzikant (1940) o životě kapelníka a muzikanta Františka Kmocha. Diváci jeho záměr pochopili a každé filmové představení vyvolávalo bouři potlesku i slzy dojetí.
