Článek
Většina z nás ji zná jako noblesní tetu Ditu, kterou v komedii „Já už budu hodný, dědečku!“ (1978) urazí Dóďa Bergner v podání Miloše Kopeckého (†73). Nelly Gaierová (3. 10. 1908 - 30. 10. 1995) byla ale především operetní pěvkyní a hvězdou pražského Hudebního divadla v Karlíně. Její nejslavnější rolí na této scéně byla Dolly Leviová ve slavném muzikálu Hello, Dolly!, který divadlo uvádělo s velkým úspěchem v 60. letech minulého století. Diváci i kritika pěli také ódy na její skvostné ztvárnění slečny Schneiderové v muzikálu Kabaret.
Talent zdědila po matce
Narodila se jako Cornélia Gaierová. Jejím otcem byl c. k. rakouský důstojník, který padl v první světové válce. Po matce – výborné klavíristce – zdědila budoucí operetní hvězda hudební a umělecké nadání.
Geny se přenesly i na její sourozence: bratr hrál skvěle na varhany a sestra koncertovala jako klavíristka s Českou filharmonií. V dětství se Gaierová chtěla stát baletkou, ale nakonec u ní zvítězil zpěv. Vystudovala ho na Státní konzervatoři u profesorky Doubravky Branbergerové, u které absolvovala v roce 1930.
Uplatnila se i u filmu
Gaierová měla všestranné herecké i pěvecké nadání, vrozený temperament, šarm, noblesu i nadhled pro ironii. Šel jí nejen zpěv – byla to rovněž výborná herečka s perfektní dikcí, která si ve filmu zahrála poprvé už v roce 1935. Objevila se v celé řadě snímků – k jejím nejvýraznějším hlavním rolím patřila postava Aleny ve snímku Hvězda (1969).
S velkým úspěchem ztvárnila také titulní úlohu bývalé zpěvačky Sandry Kálajové ve filmu Konečná stanice (1981). Naposledy se divákům představila v koprodukčním česko-francouzském snímku Příliš hlučná samota (1994), který byl natočen podle románu Bohumila Hrabala. Se svým školeným hlasem se Gaierová uplatnila i v rozhlase a v dabingu.
Jak to bylo s Mandlovou
Co se její nejslavnější muzikálové role dohazovačky Dolly týká, jednu dobu se říkalo, že „namydlila schody“ kolegyni Adině Mandlové (†81).
Tuto postavu měla totiž původně hrát právě Mandlová, která se proto dokonce v roce 1966 vrátila z emigrace, a začala už zkoušet. Nakonec ji ale nahradila Gaierová. Spekulace, že slavnou kolegyni z divadla vystrnadila, byly jen zlé drby. Ukázalo se totiž, že Mandlová na takto náročnou roli nestačila.
Nebezpečná procedura
Gaierová byla za všech okolností velká dáma. Potrpěla si na módu, eleganci, dokonalý účes i perfektní vystupování. V pozdějším věku si dokonce barvila zuby bílým lakem na nehty, aby mohla na jevišti předvádět zářivý chrup – přesně ve stylu „pro krásu se musí trpět“.
Ještě že tuto riskantní proceduru přežila bez následků na zdraví. Podle některých ale prošvihla správný okamžik, kdy se má včas odejít. Když prý účinkovala v My Fair Lady, bylo jí už místy špatně rozumět. Velká hvězda operetních pódií se každopádně ukazovala ve společnosti až do konce života – vždy v perfektním outfitu a s běloskvoucím zářivým úsměvem.
