Článek
O režisérovi Oldřichu Lipském je známo, že si liboval v bláznivých komediích a parodiích. Je podepsán mj. pod dnes již kultovními filmy, jako je Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964), Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970), Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), Marečku, podejte mi pero! (1976), Adéla ještě nevečeřela (1977), Tajemství hradu v Karpatech (1981) nebo Tři veteráni (1983). Pod jeho režijní taktovkou vznikla i sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969), na kterou se můžete podívat 30. března ve 20.15 h na Televizi Seznam.
Herci zvučných jmen
Na scénáři Lipský spolupracoval s legendárním spisovatelem sci-fi románů Josefem Nesvadbou, jehož nejlepší díla z přelomu 50. a 60. let překvapila svou originalitou celý svět, a s osvědčeným scenáristou Milošem Macourkem.
Režisér také moc dobře věděl, že bez kvalitního hereckého obsazení by byl film úspěšný jen z poloviny. Proto si do svých projektů vybíral vždycky jen tu největší hereckou elitu. V komedii Zabil jsem Einsteina, pánové… se tak můžete těšit na Jiřího Sováka, Janu Brejchovou, Lubomíra Lipského, Ivu Janžurovou, Petra Čepka, Radoslava Brzobohatého, Miloše Kopeckého, Stellu Zázvorkovou, Josefa Hlinomaze a celou řadu dalších skvělých herců.
Za co všechno mohl Einstein
Příběh se odehrává v Americe v roce 1999. Ten byl v době vzniku filmu ještě vzdálenou budoucností. Skupina vědců vedená profesorem Moorem (J. Sovák) se odsud strojem času vydává do Prahy roku 1911, kdy v ní pobýval zakladatel moderní fyziky Albert Einstein (P. Čepek).
Aplikace Einsteinových prací vedla totiž „v budoucnosti“ ke konstrukci zhoubné bomby G, po níž ženám narostly vousy a ztratily schopnost rodit děti. Moorova kolegyně Williamsová (J. Brejchová) a matematik Frank Pech (L. Lipský) ale nechtějí Einsteina přímo zavraždit – mají jen napomoci nešťastné náhodě. Podle doložených faktů totiž geniální vědec málem zahynul v domě bankéře Wertheima (M. Kopecký) při pádu těžkého lustru.
Počin z říše sci-fi
Film, který vznikl před víc než půlstoletím, se postaral o jednu velkou diváckou senzaci – objevila se v něm totiž vůbec první teleskopická selfie tyč, s jejíž pomocí se dalo fotit. To dnes není nic neobvyklého, ale tehdy šlo opravdu o vizionářský počin z říše sci-fi. Však si toho všimli i ve světě. Oproti současným selfie tyčím ale na jejím opačném konci nebyl telefon. Další rozdíl byl v tom, že přímo z tyče pak vyjela klasická papírová fotka, podobně jako z fotoaparátu Polaroid.
Natáčení bolelo
Iva Janžurová vzpomínala na natáčení se smíšenými pocity. „Nejhorší byly ty vousy, které jsme na sobě měly.
Vždycky jsem se těšila na chvíli, kdy jsem toho byla zbavena,“ svěřila se. Složité bylo i líčení: „Občas nám na obličej malovali celé obrazce. Nic příjemného,“ dodala herečka.
Kaskadérské kousky dělal Jiří Sovák sám. V jedné scéně stál na prknech, která pak jeřáb zvedl do výšky. Najednou se mu však zatočila hlava a omdlel. Když přišel k sobě, seřval všechny kolem sebe. Kameraman Ivan Šlapeta prý myslel, že ho herec vzteky zabije.
Petr Čepek původně roli Einsteina odmítl – scénář mu připadal natolik šílený, že v jeho úspěch vůbec nevěřil. Přemluvil ho až kameraman Šlapeta, který byl jeho dobrý kamarád.
