Hlavní obsah
Článek

Patřil k neobsazovanějším dětským hercům s více než 70 rolemi. Po 31 letech se opět vrátil před kameru. Michala Kocourka vídáme v seriálu O mě se neboj. Hraje vdovce Viktora Altmanna, majitele právnické kanceláře, s jediným potomkem, právničkou Petrou. Sám je otcem tří dětí.

„Všechno jsou náhody. Rodiče vlastnili na Vyžlovce u Jevan chatu, vedle nás ji měl pan režisér Václav Hudeček. Já si tam hrával v pěti letech s jeho dcerou Martinou, dnes taky herečkou. Tenkrát potřeboval do televizní inscenace Tchýně drzého, zrzavého klučinu. A tak si mě vyzkoušel,“ vypráví Super.cz o svých začátcích ředitel Divadla Kalich, patřící k nejvlivnějším osobnostem naší kultury.

Prázdniny s natáčením

Pamatuje si, že v pěti letech hrál uječené, rozmazlené dítě, vyřvával v postýlce, a jak ho okřikovala Irena Kačírková a Čestmír Řanda. Zalíbil se a začal účinkovat v bakalářských příbězích, s Vladimírem Menšíkem, přicházely další nabídky.

V deseti se dostal k roli ve filmu Což takhle dát si špenát, ve kterém představoval „omlazeného“ Menšíka. Diváci si mysleli, že jde o jeho potomka. Podoba, buclaté tváře a tmavé kučery (šlo o paruku) tomu napomáhaly. Oblíbený komik představoval Michala jako svého syna, což oba bavilo.

Na základě toho začal dostávat dětské postavy v Divadle na Vinohradech a v Divadle E. F. Buriana. „V podstatě jsem trávil veškeré prázdniny natáčením. Bylo toho spousta: Julek (1979), Sonáta pro zrzku (1980), Stav ztroskotání (1983), hodně i pro západní produkce, třeba seriál Johannes (1980) s Michalem Dlouhým.“

Do školy ve středu

Věčné absence mu na základní škole vynesly přezdívku středoškolák, protože chodil do školy jen ve středu. „Naskakovaly zameškané hodiny, reparáty. Přesvědčovali mě, že jsem dobrý typ, talent. Všechno nalajnoval osud, nikdo z naší rodiny neměl herecké či umělecké kořeny.“

Netoužil stát se hercem, přesto vystudoval Pražskou konzervatoř a dál natáčel. Jenže zjišťoval, že ho herectví až tak neuspokojuje. Už na škole přemýšlel o producentském počinu. Konzervatoř skončil v roce 1985 a záhy se začal věnovat oboru z druhé strany.

Ještě před listopadem 1989 přesvědčil agenturu Pragokoncert o svém autorském konceptu Barevného divadla neboli ACT, jehož principem byla spolupráce vícero divadelních žánrů. S ním jezdili po vlasti i zahraničí. Na začátku 90. let stál u zrodu agentury Interkoncerts, která k nám začala vozit velké světové hudební hvězdy.

Michal kromě toho otevřel jednu z největších diskoték v Praze, měl síť second handů, stavební firmu i hotelové služby.

Brzo na vlastních nohou

„Aktivity přicházely a já je nějak uchopil, dál s nimi pracoval. Inicioval jsem například vznik Divadla v Celetné, poté otevřel Divadlo v Rytířské, jako čtvrté Kalich, následně Divadlo Palace a před čtyřmi roky letní scénu pod žižkovskou věží.“

Divadlo Kalich opakovaně vyhlásili za nejnavštěvovanější soukromé divadlo u nás, které funguje 23 let bez státních dotací. Po kom podědil tyhle vlohy? „Myslím si, že po svém tátovi. Bohužel brzo zemřel, v mých osmnácti, ještě jsem studoval konzervatoř. Okolnosti mě donutily postavit se na vlastní nohy a k životu trochu jinak,“ svěřil Super.cz.

Kývnul na roli řidiče tanku Střevlíčka v Tankovém praporu (1991), protože často pracoval s režisérem Vítem Olmerem. Nakonec ho ještě zlákal Milan Šteindler do filmu Díky za každé dobré ráno (1994), kde měl pro sebe a pro Michala epizodní nablblé policisty.

I v soukromí dbá na pravidla

Před televizní kamery se vrátil jako Viktor Altmann, vdovec, v seriálu na Nově. Dcera Petra, právnička, dělá s ním. Jeho představitel má Kristýnu (33) a syny Davida (29) a Šimona (21). Mluví dětem do života, nebo se chová klidně a vlídně, jako právník Viktor?

„Jak v soukromém životě, tak v tom podnikatelském mi přijdou důležitá určitá pravidla, principy a morální zásady, které je důležité ctít. Snažil jsem se i se ženou Danou je v rámci rodiny pojmenovat a vyžadoval od dětí, aby je dodržovaly. Vždyť také na základě toho se v rodině upevňuje důvěra. Umím i velmi zabručet, když je třeba.

Výchova dětí byla více na manželce, já se spíš snažil rodinu zajistit. Naštěstí jsem potkal fantastickou ženu, to ona měla celou rodinu na starosti, včetně nekonečného taxikaření z kroužků na kroužky, za což jsem jí neskonale vděčný.“

Dcera z Kocourka (57) udělala dvojnásobného dědečka, vnuci – Adam (4) a Jakub (2) jsou prý skvělí. „Starší je hodně akční, mladší klidnější. Vyrážím s nimi do lesa, do přírody. Bez přírody bych si život neuměl představit. Moc rád kluky vidím, pomazlíme se, věnuji jim nějaký čas, ale ocením, že si je maminka zase odveze,“ říká pobaveně.

Horolezec i řezbář

Váží si toho, že děti odrostly a může se věnovat koníčkům. Celoživotně miluje hory, závodně lyžoval, jezdí na snowboardu, skialpech. „Hory pro mě, jak v zimě, tak v létě, znamenají náboj. Před lety jsme dali dohromady partu, se kterou společně zdoláváme himalájské vrcholy. Čas od času absolvuji tyhle dobyvatelské expedice.“

Kromě hor relaxuje při řezání a štípání dřeva na jejich statku za Prahou. Na začátku covidu si řekl, že zkusí zálibu povýšit a začít dělat větší vyřezávané objekty. Přihlásil se do řezbářského kurzu, absolvoval ho, takže dnes je certifikovaný řezbář.

„Řežu sochy pro radost a pro kamarády. Všechno má nějaký svůj příběh, důvod, stejně to cítím i v práci. Což mě baví, musím vidět výsledek. To je moje největší radost,“ vyznává se.

Děti se nepotatily

Nepotatili se potomkové, bude mít nástupce? „Naštěstí ne,“ směje se. „Myslím si, že divadelnictví se nedá dělat tak, že do toho vejdete z povinnosti coby nástupce a převezmete živou energii, kde je všechno postavené na velmi osobním vztahu. Zájem o moji branži neprojevují a já je do toho netlačil. Rádi přijdou na premiéru i se svými protějšky.“

Dcera Kristýna vystudovala mezinárodní vztahy, ale věnuje se zvířatům, což je její celoživotní vášeň. Od jedenácti jezdila parkur. Teď se věnuje rehabilitaci psů. „Jsem šťastný, že se realizuje v něčem, co ji naplňuje.“

Starší syn David se potatil, co se golfu týče, jeho táta ho hraje 45 let, začal s ním v jedenácti. Ke golfu přivedli vnuka Michala dědeček s babičkou, milovali ho a hráli do osmdesáti let. Teď se golfu věnuje i manželka Dana. Syn je profesionální hráč a trenér, podniká i v golfovém byznysu. Nejmladší Šimon studuje v zahraničí obchod a sociologii.

Reklama

Další články

Načítám