Článek
Čekání na Ježíška si můžete zpříjemnit pohádkovou klasikou. Co takhle o princezně Bosaně, které za trest naroste nos a prodlužuje se tak invazivně, že bleskově překročí hranice sousedních zemí a povážlivě napíná mezinárodní politickou situaci? Jistě je vám jasné, že máme na mysli pohádku Tři veteráni (1983), na kterou se můžete podívat 23. prosince od 20.15 h na Televizi Seznam.
Notoricky známé Tři veterány určitě netřeba představovat blíže. Volnou adaptaci stejnojmenné pohádky Jana Wericha natočil režisér Oldřich Lipský podle scénáře Zdeňka Svěráka. Ke kladům nestárnoucího snímku patří kromě skvělého scénáře plného situačního a slovního humoru i výborné herecké výkony.
Režisér do titulních rolí vysloužilých vojáků obsadil Rudolfa Hrušínského (dělostřelec Pankrác), Petra Čepka (dragoun Bimbác) a Josefa Somra (kuchař Servác), kterým zdatně sekundovali Július Satinský (ziskuchtivý král Pikola), Milan Lasica (celník), Ladislav Gerendáš (hoteliér) či Miloš Kopecký, Lubomír Lipský a Jiří Kaftan v rolích tří kouzelných skřítků.
Největší atrakcí zábavného vyprávění však zůstává předlouhý nos, který za trest naroste proradné princezně Bosaně (Vida Skalská).
Trápení v maskérně
Mimochodem, princeznin nos měřil „jen“ dva a půl metru. Představitelka Bosany ho měla přilepený mastixem a ovládali ho dva asistenti pomocí prutů a vlasce. Nic příjemného to pochopitelně nebylo – už proto, že kvůli své rekvizitě chodila na natáčení o hodinu dřív než ostatní, z mastixu měla ošklivou vyrážku, a když si potřebovala odskočit na toaletu, musela si s frňákem poradit sama.
O princezninu neustále rostoucí „hadici“, táhnoucí se přes půl světa, se pak postaral výtvarník Jan Švankmajer, který s Lipským spolupracoval už předtím na tricích pro detektivní komedii Adéla ještě nevečeřela (1977) a verneovském dobrodružství Tajemství hradu v Karpatech (1981).
Byl by to úctyhodný frňák
Jak by to ale vypadalo s princezniným nosem z hlediska fyziky? To zjišťoval Jiří Kohout (Oddělení fyziky, Katedra matematiky, fyziky a technické výchovy Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni). Například: kolik mohl takový frňák vlastně měřit? Podle mapky zobrazené ve filmu zahájil svou pouť v Černé Hoře, dále cestoval po trase Cetinje-Sarajevo-Bělehrad-Budapešť-Vídeň-Praha, a skončil někde v Německu. Odhadem tak mohl mít na délku 1500 km.
A jaká by asi byla hmotnost takového nosu? I ta by byla úctyhodná. Pokud bychom vzali v úvahu, že nos je dutý válec, jehož vnitřní průměr činí 4 a vnější 5 cm, a odhadovaná hustota nosní tkáně dosahuje 900 kg/m³, šlo by opravdu o těžkotonážní záležitost. Konkrétně: 954 tun. Na stránce slideplayer.cz si na toto téma můžete přečíst i další zajímavosti.
Pohádka bodovala i u sousedů
Tři veteráni se líbili i našim německým sousedům. Uváděli je tam dokonce se dvěma různými tituly. Zatímco v někdejší NDR je vysílali pod názvem Prinzessin mit der langen Nase (Princezna s dlouhým nosem), v SRN pohádka dostala název Ein verschenktes Glück (Darované štěstí).
Vzali jste si ponaučení?
Každopádně – taky jste se zamysleli, co byste udělali, kdybyste od skřítků dostali zázračný cylindr kouzlící věci, harfičku, kterou lze „nadrnkat“ sloužící, nebo bezedný měšec zlaťáků? Zachovali byste se stejně hloupě jako Pankrác, Bimbác a Servác? Nebo byste uměli s kouzelným darem života naložit lépe? Ostatně, jeho podstatu vystihuje i dnes již zlidovělá píseň pánů Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka Není nutno. Tak si její poselství vezměte k srdci.
