Článek
Ačkoli jeho jméno většině současníků nic neříká, Josef Šváb-Malostranský (16. 3. 1860-30. 10. 1932) rozhodně stojí za připomenutí. Ostatně, tento všestranný umělec se může pochlubit hned dvěma prvenstvími.
Na Jubilejní výstavě roku 1891 promluvil jako první Čech do Edisonova fonografu. A v roce 1898 se stal naším vůbec prvním filmovým hercem. Když se totiž dozvěděl, že český průkopník kinematografie Jan Kříženecký bude na aparát bratří Lumièrů natáčet první filmy, okamžitě se přihlásil.
Zdůvodnil to těmito slovy: „Když jsem pak uvážil, že až opustím toto slzavé údolí, mohl bych ještě běhati po plátně, rozhodl jsem se zahráti si před kolovrátkem, který nevříská – ačkoli má také kliku – hraje jen očím a zvěčňuje život.“ Zahrál si ve třech krátkých groteskách Dostaveníčko ve mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátů a Smích a pláč, které jsou pochopitelně poplatné době vzniku, ale nadšení, s jakým byly natočeny, je z nich patrné dodnes. Od smrti slavného „špásmajstra“ letos uplynulo 90 let.
Z pekaře knihkupcem
Josef Šváb pocházel z Malé Strany, a proto si ke svému jménu přidal umělecké jméno Malostranský. „Narodil jsem se na ostrově Kampa, naostro jsem se tak stal ostrovanem,“ napsal o sobě tento herec, kabaretiér, prozaik, dramatik, písničkář, režisér a scenárista, jehož cesta ke kumštu byla poměrně klikatá.
Chvíli studoval malostranské gymnázium, kvartu ale už nedokončil. Vyučil se pekařem, nicméně pletením housek se nikdy neživil. Nějaký čas pracoval u různých knihkupců a pak si otevřel vlastní papírnický krámek v Mostecké ulici na Malé Straně, ze kterého později udělal i knihkupectví a nakladatelství. „Není ostatně žádnou zvláštností, zaleze-li šváb do knih,“ říkával s humorem sobě vlastním.
Vyprodané silvestry
Vydával kuplety, tiskl žertovné pohledy, později svou nabídku rozšířil o hudebniny a kabaretní a divadelní hry. I on sám byl velmi plodným autorem – napsal stovky různých scének, složil nekonečnou řadu popěvků, písniček i parafrází oblíbených šlágrů.
Díky mimořádnému smyslu pro humor byl Josef Šváb-Malostranský brzy nesmírně populární a svá kabaretní čísla předváděl po známých pražských scénách. Hrál také ve Švandově divadle, kde po dobu 25 let pořádal i vyhlášený Švábův silvestr, který byl vždy 14 dnů předem beznadějně vyprodán.
Obchod dorazil „vítězný“ únor
Během své filmové kariéry si Šváb-Malostranský zahrál v dlouhé řadě němých snímků, většinou šlo o vedlejší komické úlohy nejrůznějších záletníků, sluhů, hostinských nebo továrníků. V komedii Sen frátera Ondřeje (1918) vytvořil klasický typ lidového faráře s kulatým bříškem, usměvavou tváří a vykulenýma očima. Postav tohoto typu ztvárnil pak ještě několik. Když se k nám v roce 1930 dostal zvukový film, Šváb-Malostranský u toho pochopitelně nesměl chybět.
Stihl si ale zahrát jen ve čtyřech – premiéru si odbyl v dramatu Když struny lkají (1930), poté se objevil ještě v komediích Kariéra Pavla Čamrdy (1931), Kantor Ideál a Pepina Rejholcová (oba 1932). Zemřel na trombózu krátce po premiéře posledně jmenovaného snímku. V herecké tradici ale pokračovala jeho neteř Zita Kabátová (†99).
Legendární knihkupectví zdědil syn Karel Šváb, kterého v roce 1942 popravili nacisté. Nepřežil ani obchod v Mostecké ulici. Nejdřív ho zavřeli Němci, po osvobození se ho pokusila obnovit vdova Františka – ale té ho po roce 1948 zavřeli komunisté.
